Zpráva o realizaci projektu v roce 2004

A. Konstatační část

1.0

Rozhodnutí Ministerstva kultury čj. 11880/2000 o poskytnutí účelových prostředků na daný projekt výzkumu a vývoje nabylo účinnosti dne 16. května 2001. První splátka byla složena v ČNB 6. června 2001 a poté převedena na náš účet u Komerční banky. Od poloviny června byly tedy vytvořeny podmínky k zahájení práce na projektu ve smyslu Popisu projektu přiloženého k rozhodnutí, který považujeme za závaznou koncepci a směrnici pro realizaci projektu.

V následujícím se podává zpráva o realizaci projektu ve čtvrtém, závěrečném roce. Zpráva za rok 2004 navazuje na předcházející zprávy z listopadu 2001, 2002 a 2003.

1.1

Jak bylo uvedeno a blíže objasněno ve zprávě za rok 2003, základní knižní a sbírkový fond je ve správě samostatného referátu jedné ze složek Národního muzea - Historického muzea-, který nese název Československé dokumentační středisko 1948─1989. Podle smlouvy o spolupráci uzavřené s Národním muzeem středisko (udržované obecně prospěšnou společností) (dále ČSDS) spolu s referátem Historického muzea zpracovává a zpřístupňuje darovaný sbírkový a knižní fond. Vedle uvedeného základního fondu ČSDS v rámci své činnosti vytváří nové sbírky, které zatím zůstávají vlastnictvím společnosti.

Všechny sbírkové a knižní fondy ČSDS jsou uloženy v prostorách Národního muzea v budově Ministerstva zahraničních věcí ČR. Zde jsou pořádány a zpřístupňovány badatelům podle stavu zpracování.

1.2

Na realizaci projektu se pod vedením řešitele podíleli dva odborní pracovníci ČSDS placení z grantu, p. Radek Schovánek a pí. Kateřina Volková, kteří byli zaměstnanci ČSSD do 31.12.2004, kdy jejich pracovní poměr skončil. Na práci střediska se dále podílela skupina spolupracovníků, z nichž někteří pracovali bez nároku na mzdu, jiní na smlouvu o vykonané práci (z prostředků daného grantu). Katalogizační práce sbírkového a knižního fondu řídila odborně po dohodě s řešitelem projektu Mgr. Jitka Hanáková, zaměstnankyně Národní muzea, vedoucí referátu Historického muzea.

1.3

Tříletý grant na řešení projektu Československý exil 1948─1989: osobnosti, organizace, instituce, poskytnutý Grantovou agenturou ČR, jehož řešitelem je také řešitel předmětného projektu (doc. Vilém Prečan) umožňuje intenzifikovat resp. rozšířit práce na projektu, o němž podáváme zprávu (týká se to např. výzkumu v zahraničních archivech, na které by ČSDS jinak nemělo prostředky, nákupu knih, mikrofilmů apod. ze zahraničí).

1.4

V roce 2004 získalo ČSDS dary od dvou domácích a dvou zahraničních sponzorů v celkové výši 337 tisíc Kč, z nichž bylo hrazeno dovybavení knihovny pro knihovnu, tisk Ročenky ČSDS 2003 a režijní náklady střediska.

1.5

V průběhu roku 2004 získalo středisko grant Ministerstva zahraničních věcí ČR na projekt Helsinský proces a zhroucení komunismu. Tento grant umožnil využít některé fondy sbírkového fondu k přípravě mezinárodní konference, kterou ČSDS uspořádá v červnu 2005.

1.6

Národní muzeum přispělo na technické vybavení sloužící k uložení sbírek a práci s nimi, jakož i k vybavení studovny pro badatele.

B. Analytická část

1. Výsledky katalogizace knižních fondů (programem ISIS-MAKS)

1.1

Byl odborně zkatalogizován fond cizojazyčné literatury o Československu (367 věcně zpracovaných titulů).

1.2

Zkatalogizována byla příruční knihovna ČSDS, o.p.s.; databáze obsahuje 438 titulů.

1.3

Z fondu polistopadové literatury (má 1270 titulů) bylo zpracováno 630 titulů.

1.4

Začala katalogizace rozsáhlého fondu cizojazyčné literatury k historii mezinárodního komunismu; databáze má zatím ke 400 titulům.

1.5

Z fondu exilových knih bylo zkatalogizováno 1250 svazků.

2. Katalogizace samizdatových textů

2.1

Ze samizdatové sbírky takzvaných krátkých textů bylo do počítačové databáze zpracováno 315 textů.

3. Zpracování, inventarizace a katalogizace archivních sbírek

3.1

V roce 2003 inventarizovaný a katalogizovaný Archiv Čs. sociálně demokratické strany v exilu byl v roce 2004 převeden do počítačového programu Bach.

3.2

V druhé polovině roku se systematicky zpracovával fond Archiv Nadace Charty 77 ve Stockholmu. Byl roztříděn materiál 37 beden (z celkového počtu 57) a utříděn do 155 kartonů (v rozsahu 80 archivních krabic).

3.3

Byla uspořádána archivní sbírka Fond Václav Havel a pořízen soupis písemností fondu. Sbírka má 18 archivních krabic a 7 pořadačů.

3.4

Byla uspořádána archivní sbírka Fond Pavel Tigrid a pořízen soupis všech písemností. Obsahuje rovněž písemnosti redakce Svědectví z let 1976─1990 a písemnosti z agendy bulletinu a spolku Help and Action. Sbírka má celkem 7 archivních krabic.

3.5

V prvních měsících roku 2004 bylo dokončeno kopírování zvukových záznamů vysílání Radia Svobodná Evropa (z původních, archivovaných magnetofonových pásků na CD-ROM) a byl pořízen inventář celé sbírky vytvářené v předcházejících letech. Sbírka má 660 CD.Rom.

3.6

Zpracování sbírky Charta 77 bylo koncem jara 2004 přerušeno pro dlouhodobou nemoc externí spolupracovnice. Z toho důvodu nemohl být zpracován inventář.

4. Vytváření uceleného informačního systému

Pokračovalo se ve vytváření a doplňování osobních složek autorů nezávislé literatury, aktivistů nezávislých občanských inciativ a exilu a dalších osobností podle seznamu sestaveného v roce 2003.

5. Přírůstky sbírek

Sbírky se dále rozšiřovaly jednak akvizicemi ze soukromých rukou, jednak archivním studiem v domácích a zahraničních archivech. Také knižní fond byl dále rozšiřován, jednak z darů, jednak nákupy nových knih. Fond periodik byl rovněž průběžně doplňován (mj. ze současné produkce, např. časopisy Literární noviny, Respekt, Revolver revue, Listy, Kanadské listy, Soudobé dějiny, Mosty).

V roce 2004 se sbírky rozrostly zejména o tyto položky:

dar historika Jana Rychlíka, písemnosti z jeho veřejné a vědecké činnosti
dar Mileny Králové ze Švýcarska (dopisy Jiřího Pelikána)
další pramenný materiál z archivů ministerstev zahr. věcí V. Británie a USA k dějinám československého exilu (výsledek studijních cest, financovaných z grantu Československý politický a kulturní exil 1948─1989)
pozůstalost Evy a Milana Šimečkových (dar M. Šimečky jun.)
cca 260 knižních titulů (nákup z grantu GA a dary)
písemnosti získané od osob, které jako oběti sledovaní a represe získaly povolení ke studiu materiálů ze svazků býv. StB (Jan Vladislav, Pavel Kohout) a materiály agentů StB zpřístupněné podle zákona z 8. března 2002.

6. Zpřístupnění pro vědecký výzkum a veřejné využití

6.1

Nejdůležitějším výsledkem bylo vydání Ročenky ČSDS 2003, jejíž obsah tvoří z největší části příspěvky, materiály a dokumenty k problematice exilu či vztahu "domova" a exilu, nezávislé literatury, disentu. (Viz příloha.)

6.2

Výstava "Deutschland─Tschechien-Slowakei", organizovaná německou institucí Zeitge-schichtliches Forum Leipzig, na jejíž přípravě ČSDS (v osobě řešitele) spolupracovalo, a to konzultačně, expertízou scénáře výstavy a zápůjčkou exponátů, byla zahájena v březnu 2004; na podzim 2004 byla přenesena do Bonnu a nyní je otevřena v Berlíně.

6.3

Řešitel se zúčastnil otevření Pamětní síně Jiřího Pelikána v Kořenci na Moravě a přednesl projev, v němž zhodnotil exilové působení J. P. (Projev byl otištěn v čaospise Listy, 4/2004.)

6.4

Na základě individuálního dojednání středisko průběžně poskytuje domácím a zahraničním odborným badatelům studijní materiál ze všech, i dosud nezkatalogizovaných sbírek, pokud to neodporuje platným zákonným ustanovením o ochraně osobnosti. Takto poskytlo služby řadě badatelů a zájemců, jakož i veřejným sdělovacím prostředkům (Český rozhlas a Česká televize)

6.5

Expertní a publicistická činnost týkající se zpřístupňování pramenů k dějinám komunistické éry, zejména k dějinám disentu, nezávislého myšlení a samovydavatelství a k represivním aktivitám komunistických aparátů doma i v zahraničí.

6.6

Ze souboru telegramů velvyslanectví USA v Praze v roce 1989, uložených ve sbírce ČSDS Demokratická revoluce v Československu 1989/1990, připravil řešitel dvojjazyčnou publikaci Praha-Washington Praha/Prague-Washington-Prague, která vyšla v listopadu 2004 jako první svazek Knihovny Václava Havla.

Poznámka:
K tisku připravená sazba příručky České a slovenské knihy v exilu: bibliografie 1948─1989, kterou sestavila Ludmila Šeflová, musela být podrobena revizi a následné částečné restrikci. Jinak by publikace nemohla vyjít v jednom svazku a tisk by byl neúnosně nákladný. Vzhledem k tomu vyjde bibliografie až v průběhu roku 2005.

7.0

Partnerské a spolupracující instituce

Národní muzeum v Praze
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v Praze
Centrum československých exilových sudií, Palackého Univerzita, Olomouc
Libri prohibiti, Praha
Občanské sdružení Archivy, Praha
Knihovna Václava Havla, Praha
Ústav politických vied SAV, Bratislava
Slovenská národná knižnica, Martin
Forschungsstelle Osteuropa, Bremen
Stiftung Aufarbeitung der SED-Diktatur, Berlin
Forschungsverbund SED-Staat der Freien Universität Berlin
Zeitgeschichtliches Forum, Leipzig
Open Society Archiv, Budapešť
Radio Free Europe/Radio Liberty, Inc., Washington
National Security Archive, Washington
Institut politických věd Polské akademie věd, Varšava
Ústav národní paměti, Varšava
Centrum pro studium dějin studené války, Budapešť

D) Použití účelové dotace

Pro rok 2004 byla neinvestiční účelová dotace v celkové výši 560 tisíc Kč členěna takto:

a) mzdové prostředky ve výší 408 tisíc Kč, z toho 00N 60 tisíc.

b) neinvestiční věcné náklady ve výši
112 tisíc Kč (zdravotní a sociální pojistné)

Všechny prostředky byly do konce roku 2004 spotřebovány podle původního předpokladu.

V Praze dne 31. ledna 2005
Doc. PhDr. Vilém Prečan, CSc.