Provolání a petice Několik vět po 30 letech

Všechny sdělovací prostředky věnovaly Několika větám dosti velkou pozornost, takže v úvodu k následující dokumentaci nemusíme podrobně vysvětlovat, oč šlo. Také v literatuře najdeme mnoho, o čemž svědčí přiložená bibliografie. V 90. letech byl text Několika vět publikován ve skromných souborech dobových dokumentů z roku 1989.

Několik vět začalo být tematizováno v souvislosti s 15. výročím v roce 2004; například Mladá fronta Dnes v příloze Kavárna uveřejnila k tématu 26. 6. 2004 dva články (Jan Rejžek: Vždyť tenkrát šlo o pouhých několik vět..., Jiří Suk: Petice, kterou dějiny předběhly). Skutečnou konjunkturu tomuto tématu přineslo 20. výročí (2009). V internetovém magazínu Hospodářských novin byl uveřejněn 22. června 2009 rozhovor Petra Viziny s Alexandrem Vondrou. Velmi cenný a v mnohém objevný článek Petra Zídka v příloze Lidových novin z 29. 6. 2009 „Námět, scénář a režie: Václav Havel“ zde bohužel nemůžeme dát k dispozici, zájemce odkazujeme na příslušné knihovny. Téhož roku vydal Daniel Kaiser knihu Disident. Václav Havel 1936-1989, v níž je Několika větám věnována krátká podkapitola, vycházející především ze svědectví pamětníků (Jiří Křižan!). V následujícím roce pak vyšla fundovaná studie Jiřího Urbana Několik vět. Posledních pět měsíců komunistické diktatury petiční optikou, která čerpala – stejně jako článek Zídkův – už také z nově zpřístupněných dokumentů Archivu bezpečnostních složek a Národního archivu. Jeho studii v jistém smyslu doplnilo několik dokumentů, které v plném znění uveřejnil v roce 2011 Vilém Prečan jako součást svého příspěvku ve sborníku k 60. výročí zahájení vysílání Rádia Svobodná Evropa. V témže roce obhájila Pavla Rosinová bakalářskou práci Petice Několik vět" a postihy za její rozšiřování; práce se opírá o předtím publikovanou literaturu, zejména o Urbanovu studii, přínosem bylo využití regionálního tisku. (Několikrát také cituje zmíněný Zídkův článek; omylem však jako autora uvádí J. Fingerlanda.)

V roce 2013 uveřejnil historik Jiří Suk monografii Politika jako absurdní drama. Václav Havel v letech 1975-1989. Zde na cca deseti stranách textu (začíná podkapitolou „Petice Několik vět – pokus o celonárodní referendum“) shrnul všestranně a v mnoha souvislostech vše podstatné o provolání a petičním hnutí Několik vět. Sukův text rovněž upozornil na některé další prameny. Četbou této pasáže z citované knihy by měl začít každý, kdo se zajímá o historický význam Několika vět.

Nekolik vet

(Faksimile dokumentu uloženého v archivu Knihovny Václava Havla, reg. č. 1-27.1)

Smysl provolání a petičního hnutí vyložil Václav Havel ve sdělení Ivanu Medkovi do Vídně, napsaném ještě před uveřejněním Několika vět. Stručně řečeno šlo iniciátorům o toto:

  1. Provoláním mělo vyvrcholit období probouzení československé veřejnosti, jak se projevilo v podpisových akcích za propuštění aktivistů uvězněných v průběhu Palachova týdne v ledu 1989.

  2. Nemělo však už jít o obranu proti konkrétnímu bezpráví, nýbrž o vyjádření politického postoje společnosti.

  3. Akce neměla být záležitostí disidentů či kulturních pracovníků, ale všech občanů, provolání mělo být peticí trvale otevřenou k podepisování všem občanům. Iniciátoři očekávali, že půjde o masovou záležitost, svým způsobem národní referendum.

  4. Provolání mělo připomínat 2000 slov v roce 1968, jak ostatně naznačoval jeho název.

Někdy v létě 1989 načrtl Václav Havel schéma žádoucího sborníku o Několika větách. Vlastnoručně psaný text, zabavený při domovní prohlídce u Alexandra Vondry, se zachoval ve vyšetřovacím spise StB. Uvádíme jej doslova:

„Kdyby se našel nějaký nadšenec – dobrovolník, bylo by dobré, kdyby předběžně chystal sborník o Několika větách.

  1. Text provolání

  2. Důležité články o něm (LN)

  3. Zahraniční publicita

  4. Seznam signatářů

  5. Výběr sympatizujících dopisů – resp. recenze s ukázkami

  6. Články v našem tisku (hlavně krajské a okresní noviny -to je velmi zajímavé)

  7. Výběr negativních ohlasů – resp. recenze s ukázkami

  8. Politologická analýza celé věci

  9. Interní a poloveřejné informace o sankcích

Atd.

atd.

Termínovat to třeba k 1. září a vydat v samizdatu (pro historii).

Našel by se člověk schopný se tomu věnovat? (Plný úvazek)

To celé je námět k úvaze – V. H.“

Havel V_42391_MV_sv_01_0150

(ABS, V 42391 MV, 1. sv., l.114)

Takový sborník tehdy nevznikl a nic podobného, např. pramennou edici k danému tématu, nemáme dodnes, ačkoli by mohla být oproti Havlovým představám bohatší o zpřístupněné dokumenty z fondu ÚV KSČ (NA Praha) a z pramenů FMV a bezpečnostních složek. Následující dokumentace je příspěvkem k jejímu vzniku, pokud se takového úkolu nějaký „schopný člověk“ ujme.

Členěna je takto:

1. Komunikace Václava Havla s Ivanem Medkem a redaktorem čs. vysílání Rádia Svobodná Evropa Milanem Schulzem, jak postupovat při zveřejňování textu a jmen signatářů Několika vět. Sem zařazujeme rovněž vzpomínku Libuše Šilhánové na I. Medka v souvislosti s petiční akcí Několik vět a záznamy dvou vysílání RSE.

2. Výňatky z Denních situačních zpráv (DSZ) Federálního ministerstva vnitra a II. správy SNB. Zde se informace o Několika větách objevují až 21. 6. 1989, celý text provolání, zasílaný na vědomí několika členům a kandidátům PÚV KSČ, je obsažen v DSZ FMV z 27. 6. 1989. Studium osobních svazků StB vedených na „nepřátelské osoby“ pravděpodobně ukáže, že bezpečnostní složky režimu měly informace o akci již před těmito daty.

3. Prameny z fondu ÚV KSČ v Národním archivu; první dokument tohoto druhu je datován 28. 6. 1989, ještě před uveřejněním provolání v RSE.

4. Výběr článků Rudého práva, které byly publikovány v rámci propagandistické kampaně proti petiční akci. První z nich, nazvaný Kdo seje vítr, byl uveřejněn 30. 6. 1989, ještě před zasedáním 123. schůze předsednictva ÚV KSĆ, kde se tento orgán zabýval Několika větami poprvé.

5. Výběr dokumentů z třísvazkového vyšetřovacího spisu StB V42391 MV uloženého v Archivu bezpečnostních složek, a to:

Svazek 01: Kromě seznamu spisů ve svazku a usnesení o zahájení trestního stíhání z 26. července 1989 (trestný čin „pobuřování“) především protokoly o domovních prohlídkách u A. Vondry, S. Devátého, J. Urbana a J. Křižana, znalecký posudek rukopisných textů V. Havla, zabavených při domovních prohlídkách, a korespondence Havla s Vondrou.

Svazek 02: Kromě seznamu 92 výslechových protokolů obsažených ve spisu text výslechového protokolu V. Havla (domovní prohlídka u něho nebyla vykonána), Jiřího Křižana, Alexandra Vondry a tři výslechové protokoly Jana Urbana.

Svazek 03: Zpráva o stavu vyšetřování k 31. 7. 1989, plán dalšího postupu, přípis redakce Rudého práva, usnesení o domovní prohlídce u A. Vondry a kopie protokolu o výslechu V. Havla.

V_42391_MV_svazek_01_original_0005

(ABS, V42391 MV, sv. 1)

6. Dobové zpravodajství ČSTV

Na internetovém portálu totalita.cz jsou k dispozici přepisy režimního televizního zpravodajství o Několika větách z 30. 6., z 6., 12. a 22. 7. a ze 7. 8. 1989.

7. Zprávy pražských velvyslanectví západních států.

Podrobnější studium zůstává jako desideratum. Zatím byly prostudovány pouze depeše velvyslanectví Spolkové republiky Německo. První zpráva tohoto druhu je z 5. 7. 1989, o několik dní později poslalo velvyslanectví do Bonnu překlad Několika vět označených jako „manifest“.

8. Není nezajímavé poslechnout si úryvek z proslulého projevu Miloše Jakeše, který je k dispozici rovněž na internetu.

9. Dochovaly se dva rozsáhlé soubory podpisových archů Několika vět, a to v archivu Knihovny Václava Havla (dar Jiřího Křižana) a v Archivu Národního muzea (dar Alexandra Vondry). Právě tohoto souboru hojně využil Jiří Urban k ilustracím své studie.

Ohlas provolání Několik vět a petiční akce v zahraničních médiích a v Polsku, Maďarsku i v dalších zemích sovětského bloku nebyl dosud jako speciální téma zkoumán. V telegramu čs. velvyslance Spáčila v Bonnu z 21. 7. 1989 se mj. uvádí, že „pamflet Několik vět“ byl zveřejněn v plném znění v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung 11. 7. 1989, včetně jmen 31 signatářů. (AMZV Praha, Telegramy došlé, 1989, sv. 28)

Z internetového portálu Knihovny Václava Havla jsme si dovolili vypůjčit toto oznámení:

Diskuse k 30. výročí petice Několik vět on-line 18/06/19

Vážení přátelé, debatu, která se konala v Knihovně Václava Havla u příležitosti 30. výročí petice Několik vět a byla věnována akcím proti komunistickému režimu na konci osmdesátých let, můžete sledovat živě na webu České televize.

Děkujeme všem, kteří nám pomohli s předmětnou dokumentací, jakož i archivům, které daly souhlas k uveřejnění pramenů z jejich fondů.