Jubileum novináře a diplomata Karla Kovandy
Počátkem října 2024 se svých osmdesátých narozenin dožil Karel Kovanda – český novinář, překladatel a politolog, představitel studentského hnutí v šedesátých letech, exulant po srpnu 1968 a polistopadový diplomat ve službách České republiky ve strukturách Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance a Evropské unie. Akce k jubileu se konala 7. října 2024 ve vile Lanna v Praze. Uspořádala ji rodina ve spolupráci s Československým dokumentačním střediskem a Badatelským nadačním fondem Anny a Jaroslava Krejčích.
Vedle oslavencových příbuzných a přátel se akce zúčastnili i početní diplomaté a historici. Slavnostní odpoledne zahájil historik Josef Tomeš připomínkou životních osudů a činnosti Karla Kovandy.
Začátek slavnostního odpoledne doprovodil houslista Pavel Šporcl.
Laudatio poté pronesli ministr zahraničí Jan Lipavský, jenž shrnul a ocenil Kovandovu roli v československé a české diplomacie po roce 1990 i jeho zásluhy v mezinárodně politické oblasti: „Mohu-li na závěr stručně zhodnotit diplomatické působení Karla Kovandy, určitě nebudu přehánět, když řeknu, že oddanost diplomatické práci, vysoká profesionální úroveň a erudice, ale i příkladný společenský takt budou navždy vzorem pro budoucí generace diplomatů.“
Ministr zahraničí Jan Lipavský (vpravo) docenil činnost Karla Kovandy (vlevo) v diplomatických službách.
Někdejší studentský vůdce Ing. Jiří Müller připomněl historii nezávislého československého studentského hnutí v šedesátých letech a Kovandovu úlohu v něm. Historik Vilém Prečan ve své řeči vyzdvihl dva jubilantovy zápisy do české a československé historie a vyzval k brzkému uspořádání odborné konference jak k historii studentského hnutí v socialistickém Československu, tak k problematice transformace československé diplomacie po roce 1989.
Jiří Müller zavzpomínal na společnou zkušenost s Kovandou ve studentském hnutí.
Vilém Prečan představil Karla Kovandu jako historika.
Na všechny projevy pak vstřícně a děkovně reagoval sám jubilant ve svém bilančním a vzpomínkovém ohlédnutí. Oslava se tak mimoděčně přiblížila historickému kolokviu. V závěru oficiální části slavnostního odpoledne velvyslanec Petr Kolář tlumočil blahopřání presidenta republiky armádního generála Petra Pavla, přičemž anticipoval vyznamenání Řádem T. G. Masaryka, který si Kovanda převzal 28. října 2024 na Pražském hradě.
Petr Kolář vyřídil pozdrav od prezidenta Petra Pavla
***
Karel Kovanda se narodil se na konci druhé světové války, 5. října 1944, v severoanglickém Gilslandu jako syn důstojníka československé zahraniční armády ve Velké Británii. V letech 1964–1969 vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze, kterou absolvoval s inženýrským titulem, a krátce studoval na Filosofické fakultě University Karlovy. Během studia patřil k vedoucím představitelům studentského hnutí, kritizující nesvobodné podmínky v Československu a oficiální studentskou reprezentaci ztělesněnou Československým svazem mládeže. Kovanda úzce spolupracoval s kultovním týdeníkem českých vysokoškoláků Student, pro který přeložil spis Isaaca Deutschera Nedokončená revoluce (v roce 1968 na pokračování). Na podzim 1968 předsedal Akčnímu výboru pražských studentů, který organizoval a řídil protestní stávku vysokoškoláků proti sovětské okupaci. Na jaře roku 1969 se Kovanda stal na několik měsíců dokonce předsedou Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy, jehož činnost zanedlouho ukončila nastupující normalizace. Než odešel do exilu, Kovanda krátce pracoval jako překladatel a tlumočník.
Od roku 1970 žil ve Spojených státech amerických. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na prestižním Massachusettském technologickém institutu, kde roku 1975 získal doktorát. Následně v Kalifornii přednášel, překládal a působil jako nezávislý publicista i jako manažer v soukromém sektoru. Na základě spolupráce s Jiřím Pelikánem, šéfredaktorem exilového časopisu Listy, Kovanda působil v letech 1977–1979 v českém vysílání Pekingského rozhlasu.
V roce 1990 se vrátil do vlasti, vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí a v následujících dvou desetiletích se na různých pozicích významně podílel na vytváření nové diplomacie polistopadové Československé a posléze České republiky. V letech 1993–1997 byl velvyslancem-stálým představitelem České republiky v Organizaci spojených národů a 1994–1995 současně jejím zástupcem v Radě bezpečnosti OSN v New Yorku, kde se významně angažoval proti tehdejší genocidě ve středoafrické Rwandě. Jako náměstek ministerstva zahraničí vedl v letech 1997–1998 meziresortní komisi pro integraci České republiky do Severoatlantického paktu. Tím se zapojil do procesu vstupu České republiky do NATO (1999) i Evropské unie (2004). V letech 1998–2005 byl stálým zástupcem ČR při NATO v Bruselu, aby následně do roku 2010 coby náměstek generálního ředitele pro vnější vztahy EU obstarával vztahy se Severní Amerikou, východní Asií či Austrálií. Dosud působí ve strukturách EU jako konzultant.
Za zásluhy o diplomacii a demokracii byl Karel Kovanda oceněn medailí Za zásluhy o diplomacii (2020 od ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka) a především Řádem T. G. Masaryka II. třídy z rukou prezidenta Petra Pavla (2024). V roce 2010 ho rwandský prezident Paul Kagame vyznamenal medailí Umurinzi – Kampaň proti genocidě.
Doprovodné fotografie a textové podklady poskytl Jindřich Tomeš.
