Libuše Šilhánová o úloze I. Medka

Když byl vydán manifest Několik vět a bylo třeba zveřejnit nejen text, ale i podpis jména občanů, kteří k němu připojili svůj podpis (byly jich tisíce!), Ivan – jakoby odněkud z Horních Kotěhůtek – zavolal Aničce [Marvanové]: „Tak co, máme nějaké nové kamarády?“ Anna bez prodlení odpovídala: „Jo, byl tady Jaroslav Voříšek, Marta Novotná …“ a přečetla třeba dvacet jmen… Jak se divili ti signatáři, kteří odpoledne Anně či někomu z jejích přátel odevzdali lístečky se svými podpisy. a večer už jejich jména četl Ivan Medek z Hlasu Ameriky!

Ze vzpomínky Libuše Šilhánové v článku Za Ivanem Medkem, Paměť a dějiny, č. 1/2010, s. 46n.