Projev zástupce Hnutí za občanskou svobodu nazvaný »Více svobody« pro manifestaci připravovanou nezávislými občanskými iniciativami k 70. výročí vzniku Československa.

1988, 24. říjen^{1 Datum a místo vlastnoručně ke strojopisnému textu doplnil R. Battěk, který text označil jako definitivní a vlastnoručně jej signoval v pravém dolním rohu.}, Praha - Projev zástupce Hnutí za občanskou svobodu^{2Projev měl na Václavském náměstí přednést L. Lis. Předtím však byl zadržen policií, takže projev zůstal nezveřejněn. Informaci o něm spolu se stručným výtahem uveřejnil Zpravodaj HOS, c. 1, únor 1989, s. 4.} nazvaný »Více svobody« pro manifestaci připravovanou nezávislými občanskými iniciativami k 70. výročí vzniku Československa.

Přátelé, spoluobčané,

na současném společenském dění je pozoruhodné, v jaké shodě se dnes všechny složky společnosti hlásí k odkazu a tradicím prvního společného státu Čechů a Slováků, jehož sedmdesáté výročí si připomínáme. K demokratickému duchu Československé republiky se dnes přihlašují i ti, kdo ještě včera den vyhlášení samostatnosti v roce 1918 považovali za méně významný než znárodnění v roce 1945 či vyhlášení federace v roce 1968, připadající na tentýž den.

Odlišujeme se od takového zcela nevěrohodného přihlašování také tím, že dodržíme tradici slavit významné události našich dějin v den, kdy k nim skutečně došlo. Podivný a nedůstojný způsob odsouvání a přesouvání výročí na jiné dny povazujeme za jeden z projevu společenské manipulace. Především proto jsme se rozhodli manifestovat 28. října, v den skutečného výročí naší samostatnosti, a nikoli, abychom se odlišili od vládní režie počítající s utilitárním uvazováním občanů o třídenním volnu. Kdo slavit nechce, odjel stejně na svou chatu, kde si ovšem i tak může připomenout výročí vzniku republiky v rodinném kruhu, a bude to zcela v pořádku. Ale kdo chtěl cítit blízkost svobodymilovného lidského společenství a vyslechnout projevy spoluobčanů přišel rád sem mezi nás.

Hnutí za občanskou svobodu vstoupilo v nedávných dnech svým manifestem Demokracii pro všechny do povědomí občanů výrazným odmítnutím nároků na mocensky monopol. Snad nebude od věci připomenout si v této souvislosti slova prvního prezidenta republiky, T. G. Masaryka, z jeho poselství Národnímu shromáždění k prvému výročí nezávislosti, 28. října 1919. Masaryk v něm reagoval na hlasy volající po velitelské autoritě, která by vzala řízení společnosti na povel. Řekl:

»Slyšel jsem ovšem i volaní po diktatuře - a uhaduji v tom snahu po vzorném uspořádání a vybudovaní republiky. Republikánská svoboda, dost možná, není tu a tam správně chápaná a z toho plynou některé vady. Jsem však hluboce přesvědčen, že proti svobodě je jediný lék: více svobody a svoboda pravá!«

Patří k paradoxům naší situace, že právě ve chvíli, kdy se v zemích střední a východní Evropy tak všeobecně silně pociťuje naprosté selhaní diktátorských metod v oblasti duchovní i hospodářské, prosazují se u nás lidé, kteří dosud věří, že nejlepším lékem na společenské neduhy je pevné vězení a rázná policie.

Proti tomuto spolku přátel diktatury stavíme naši devizu občanské svobody a odpovědnosti, a proto naše přání republice k jejímu dnešnímu jubileu zní: Více svobody!

Zdroj:

USD, Sb. HOS, RB - xerografická kopie strojopisného konceptu, 1 s.

Pole