P3/5

1977, 10.–17. leden, Praha. – Protokoly Státní bezpečnosti o výslechu Jana Patočky jako svědka v trestní věci podle paragrafů 98 a 112 trestního zákona, tj. v souvislosti s Chartou 77.E1Jde o soubor výslechových protokolů ze dne 10., 11., 12., 13., 14. a 17. ledna. První protokol začíná na předtištěném formuláři „Protokol o výslechu svědka“, kde je uvedeno datum a čas zahájení výslechu, osobní data vyslýchaného, bydliště, číslo průkazu totožnosti a trestní věc, v níž byl svědek vyslýchán, v tomto případě bylo v rubrice uvedeno „podle §§ 98 a 112 trestního zákona“, což odpovídalo usnesením o zahájení trestního stíhání ze 6. a 11. ledna 1977, které jsou zařazeny v plném znění v příloze 9. Před vlastním zápisem o výpovědi, psaným na stroji, byl ještě předtištěný tento odstavec: „ Svědek byl řádně poučen o zákazu výslechu (§ 99 tr. ř.), o právu odepřít výpověď (§ 100 tr. ř.), o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi (§ 101 odst. 1 tr. ř.), o možnostech doplnění a oprav protokolu a o možnosti námitek proti jeho obsahu (§ 103 trestního řádu).“ Protokoly z dalších dnů už nezačínaly na předtištěném formuláři. Na první straně protokolu je vždy uvedeno číslo spisu, v tomto případě „Správa vyšetřování StB, ČVS-VS–3/120–77“, datum a dále nadpis „Protokol o výslechu svědka prof. PhDr. Jana Patočky, Dr.Sc.“ s osobními daty a bydlištěm. Na každé straně protokolu je pod textem zápisu vlastnoruční podpis „prof. dr. Jan Patočka“. Protokol z každého dne je na konci vlastnoručně podepsán všemi třemi účastníky výslechu, vyšetřovatelem StB, zapisovatelkou a vyslýchaným svědkem. V následujícím přepisu se neuvádějí nadpisy protokolů a osobní údaje svědka, pouze datum a čas zahájení výslechu. Škrty jsou označeny přeškrtnutím, vpisky psané výhradně rukopisem Jana Patočky jsou vyznačeny lomenými závorkami < >. (Patočka své rukopisné opravy verifikoval po straně šifrou „P.“ nebo „Pat.“) V přepisu jsou zachovány všechny formální zvláštnosti policejního protokolování (psaní velkých písmen, uvozovky atd.), opravena je pouze interpunkce na místech, kde tak již neučinil Jan Patočka, který četl a opravoval protokoly většinou velmi pozorně. Na několika málo místech jsou v hranatých závorkách redakční doplňky editora.

10. ledna 1977, 9.10 hod.

Svědek se dostavil na základě osobního vyzvání a po obeznámení s předmětem výslechu a poučení ve smyslu shora předtištěných ustanovení se zdůrazněním možnosti výpověď ve smyslu § 100 odst. 2 trestního řádu odepřít v případě, že by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké, uvádí, že v daném případě skutečnosti související s výslechem nepovažuje za takové, aby se jednalo o trestnou činnost, že však nehodlá o předmětných skutečnostech vypovídat.

K celé věci jsem ochoten uvést pouze tolik, že CHARTU 77 datovanou dnem 1. 1. 1977 znám, jsem jejím mluvčím a jako signatář jsem ji podepsal. Více v tomto směru nehodlám sdělit.

Pokud mi v této souvislosti byla vyšetřovatelem zdůrazněna povinnost svědčit v důsledku § 97 trestního řádu, toto poučení beru na vědomí, ale ani po jeho výkladu nehodlám ve věci vypovídat.

Jak jsem již uvedl, já sám jsem signatářem CHARTY 77, její obsah znám, jsem jedním z mluvčích signatářů CHARTY. Pokud jde o další okolnosti související s rozhodnutím tuto CHARTU vypracovat, jakož i okolnosti, kdy, kde, kým bylo toto rozhodnutí učiněno a jak bylo v této věci dále postupováno, v tomto směru odmítám jakoukoliv svoji výpověď.

K dotazu vyšetřovatele, za jakých okolností došlo k tomu, že jsem uveden jako mluvčí signatářů CHARTY, prohlašuji, že na tuto otázku odmítám odpovědět.

Odmítám své odpovědi i pokud jde o položené mi otázky, kdo byl iniciátorem zrození CHARTY 77, kdo se na jejím vypracování podílel, kdo ji rozmnožoval a kdo ji měl předat na oficielní místa v ČSSR. Pokud jde o tato oficielní místa, poznamenávám, že šlo o Federální shromáždění ČSSR, vládu ČSSR a ČTK. Dále pak měla být CHARTA předána tiskovým agenturám akreditovaným v ČSSR.

Pokud jde o otázku vztahující se k tomu, které osoby měly CHARTU 77 na výše jmenovaná místa doručit, v tomto směru rovněž odmítám odpovědět.

K dotazu vyšetřovatele na moji účast při rozhodnutí o zpracování CHARTY, na otázku týkající se účasti a podílu dalších osob na jejím vyhotovení a rozmnožení, jakož i na otázku týkající se objasnění mého vlastního podílu na této činnosti, odmítám odpovědět.

Rovněž odmítám odpověď na otázku týkající se toho, v jakém znění jsem CHARTU viděl, resp. zda jsem ji viděl v pracovním znění a čistopise, odpověď odmítám.

Rovněž odmítám odpověď ve věci, kde, kým a za jakých okolností bylo rozhodnuto CHARTU 77 doručit blíže uvedeným institucím v ČSSR. Osobně mi není nic známo o tom, že by CHARTA měla být předávána nějakým jiným institucím, než které jsem uváděl, a jmenovitě nevím, že by měla být nějakým způsobem předávána do zahraničí.

CHARTU 77 podepsalo více než 200 osob, avšak pokud jde o okolnosti vztahující se k vlastnímu sbírání podpisů, konkrétně výběr osob, které podpisy sbíraly, v tomto směru svoji výpověď rovněž odmítám.

K dotazu vyšetřovatele uvádím, že ve svém bydlišti v obývací místnosti mám v modrých deskách svůj rukopisný článek k předmětné CHARTĚ nazvaný „Co jest CHARTA a co není“, který jsem připravoval pro své nejbližší přátele. Pokud jde o okruh mých přátel, kterým jsem svůj článek chtěl předat, a datum jeho zpracování, v tomto směru odpověď odmítám.

Pokud jde o časové zpřesnění doby, kdy já osobně jsem CHARTU 77 v jejím konečném znění podepsal, svoji odpověď v tomto směru rovněž odmítám.

K předestřenému mi papíru polovičního formátu A4 s rukopisným textem „Souhlasím s prohlášením CHARTY 77 k 1. 1. 1977“ a podpisem uvádím, že v tomto případě se jedná o mé autentické rukopisné prohlášení a můj vlastnoruční podpis. Na okolnosti týkající se doby a místa sepsání tohoto prohlášení, jakož i na to, komu jsem toto prohlášení odevzdal, odpověď odmítám.

Pokud jde o okolnost týkající se zpracování předmětného článku, který mám v rukopisném konceptu doma, tak článek jsem zpracoval z toho důvodu, že jsem byl toho názoru, že je zapotřebí hlubšího filozofického zamyšlení nad CHARTOU. V daném případě mám na mysli, že dle mého názoru bylo zapotřebí <k> vlastní CHARTĚ ještě doplnit výklad[em] mého osobního pojetí jejího hlubšího mravního smyslu. Pokud jde o okolnost, zda jsem koncept tohoto pojednání s někým konzultoval, či dával někomu číst, rovněž svoji výpověď v tomto směru odmítám.

Otázka: Objasněte, z jakého důvodu nechcete vyjasnit svůj podíl na zpracování CHARTY 77.

Odpověď: Na tuto otázku odmítám odpověď.

Pokud jde o materiál nadepsaný „Prohlášení CHARTY 77 č. 2“ datovaný dnem 8. 1. 1977 uvádím, že tento materiál znám a podepsal jsem jej jako mluvčí signatářů CHARTY.E2Viz D2. Pokud jde o okolnosti týkající se vzniku tohoto materiálu, podílu jednotlivých osob na jeho zpracování, jakož i podílu svého vlastního, v tomto směru odmítám vypovídat. Rovněž odmítám odpověď na otázku o tom, co bylo podnětem zpracování tohoto materiálu nazvaného „Prohlášení CHARTY 77 č. 2“. Nehodlám ani odpovědět na otázku týkající se účelu zpracování tohoto materiálu.

Otázka: Z okolností, které jsou nám známy, je naprosto nesporný Váš podíl na zpracování „CHARTY 77“ a „Prohlášení CHARTY 77 č. 2“. Objasněte tedy, jaké máte důvody k Vašemu současnému postoji, kdy na všechny položené Vám otázky svoji výpověď odpíráte.

Odpověď: (Zapsáno dle diktátu svědka.)

Domnívám se, že ve všech věcech, na které jsem byl tázán, neběží o žádnou trestnou činnost, nýbrž o použití práv zaručených ústavou ČSSR. Jinak více nemám, co bych dodal.

Otázka: V průběhu vlastního výslechu jste však uvedl, že svoji výpověď odpíráte proto, že v žádném případě nehodláte svojí výpovědí nijak pomáhat bezpečnostním orgánům.

Odpověď: Je pravda, že jsem se takto v průběhu výslechu vyjádřil, avšak s tím rozdílem, že jsem nepoužil vazby „v žádném případě“, ale použil jsem slovní vazby, že v tomto konkrétním případě nehodlám bezpečnostním orgánům pomáhat. K osvětlení tohoto svého stanoviska nemíním cokoli uvádět.

Pokud jsem v této souvislosti byl vyšetřovatelem vyzván ve smyslu § 78 trestního řádu o vydání předmětného pojednání nadepsaného „Co je CHARTA a co není“ a dalších písemností souvisejících s CHARTOU 77 a prohlášením CHARTY 77 č. 2, uvádím, že jsem ochoten tyto písemnosti dobrovolně vydat, ovšem nejsem si jist, zda mimo předmětné pojednání mám nějaké další písemnosti ve své dispozici, resp. že bych měl nějaké další písemnosti ve své dispozici.

Po poučení [o] možnosti protokol opravit nebo doplnit uvádí, že žádnou opravu nebo doplnění protokolu nepožaduje, neboť zápis souhlasí s obsahem jeho výpovědi. Po poučení nárok na svědečné neuplatňuje. Výslech ukončen ve 20.15 hodin s přerušením od 13.00 do 13.30 hod. a od 16.45 do 20.00 hod. s tím, že bylo svědkovi podáno občerstvení.

Současně beru na vědomí, že ve výslechu bude pokračováno dne 11. t.m., to je zítra, a že se dostavím v 7.30 hodin do zdejší budovy.

Vyšetřovatel StB: mjr. Jan Špaček
Zapsala: nstržm. Kulhánková
Svědek: prof. PhDr. Jan Patočka DrSc.

11. ledna 1977

Ve výslechu bylo pokračováno v 7.45 hod., přičemž bylo svědkovi připomenuto poučení o jeho právech, kterého se mu dostalo při výslechu dne 10. ledna 1977.

Po skončení svědeckého výslechu dne 10. 1. 1977 byl svědek po výzvě ve smyslu § 78 trestního řádu odvezen služebním vozem do svého bydliště, kde vydal následující písemnosti, přičemž vzhledem k pokročilé hodině nebyl na místě prováděn jejich soupis, ale písemnosti byly uloženy do papírového obalu, obal přelepen lepící páskou, která byla autentizována vlastnoručním podpisem svědka.

Při dnešním výslechu byla tato obálka svědkovi předložena ve stavu zapečetěném, přičemž sám svědek konstatuje, že k porušení obalu nedošlo a že obal je ve shodném stavu, jak byl dne 10. 1. 77 při jeho zapečetění, resp. zalepení a autentizování podpisem.

Po otevření se konstatuje následující obsah:

Pojednání „Čím je a čím není CHARTA 77“ – 3 strany strojem psaného textu, kopie, datován v Praze 7. 1. 77, strojem psaný podpis svědka s dovětkem „Mluvčí CHARTY 77“.E3Tato písemnost nebyla ve vyšetřovacím spisu nalezena.

Strojem psaný koncept dopisu svědka s datem 6. 1. 77 s textem obsahujícím protest proti zadržení spisovatelů Václava HAVLA, Ludvíka VACULÍKA, Zdeňka URBÁNKA a herce Pavla LANDOVSKÉHO bezpečností.

Text shodný jako bod 1, strojem psaná kopie.

Modré desky se strojem psaným pojednáním Jana PATOČKY „Kolem Masarykovy filozofie náboženství“ (35 stran).

Růžové desky se strojem psaným pojednáním Ivana DUBSKÉHO „Čas hry“ (16 stran).

Modré desky se zlatým nápisem „Československý fejeton 1976–75 s větším množstvím fejetonů různých autorů. Konkrétně: […]E4Vynechán seznam 51 textů uložených v uvedených modrých deskách.

K dotazu vyšetřovatele svědek uvádí, že v případě materiálů specifikovaných pořadovými čísly u položky č. 6, tj. v případě písemností, které se nacházely v modrých deskách se zlatým nápisem „Československý fejeton 1975–76“, uvádím, že převážnou část fejetonů jsem obdržel od Vaculíka, pravděpodobně všechny.

Pokud jde o mnou zpracované materiály, tak jsem u těchto materiálů své autorství uvedl. Pokud jde o položku 43, o text „Odpověď na právní postavení církve…“, nejsem schopen určit autorství tohoto materiálu. V případě strojem psaných dopisů v německém a francouzském jazyce poznamenávám, že mi není známo, zda předmětné dopisy byly v zahraničí zveřejněny, nevzpomínám si ani, zda ke zveřejnění byly určeny, avšak v žádném případě nehodlám uvést jméno autora těchto dopisů.

K dotazu vyšetřovatele uvádím, že předmětné stejnopisy, fejetony, mi Vaculík dával především proto, že převážnou část autorů znám a patří do okruhu mých přátel. Pokud jde o vlastní desky, tyto jsem si od Vaculíka odkoupil. Jakým způsobem Vaculík desky opatřil, nevím, cenu si nepamatuji, soudím, že se pohybovala okolo 20 Kčs.

K dotazu uvádím, že si nejsem ani vědom toho, zda jsem skutečně všechny fejetony četl. Pokud jde o německý a francouzský dopis, rozhodně jsem je začal číst, avšak nijak blíže jsem se jimi nezabýval, neboť jsou silně teologicky odborné.

Otázka: Při výslechu dne 10. 1. 1977 jste uvedl, že disponujete rukopisným pojednáním „Co je CHARTA a co není“. Ve Vašem bydlišti jste nám však vydal pojednání nadepsané „Čím je a čím není CHARTA 77“, které nebylo v rukopise, ale napsáno na psacím stroji, přičemž na jednom ze dvou stejnopisů tohoto pojednání jsou i rukopisné poznámky. Objasněte, zda jde o totožný materiál, kdy a kým byl rozmnožen, komu jste toto pojednání předal a komu patří rukopisné poznámky uvedené na stejnopise tohoto materiálu, který je v protokole specifikován pod položkou 3.E5Z výslechového protokolu Jiřího Hájka vyplývá, že to byly jeho rukopisné poznámky. Viz úvodní poznámku k Patočkově textu Čím je a čím není Charta 77.

Odpověď: Pokud jde o pojednání, včera jsem si spletl desky a místo růžových, v nichž mám svůj rukopisný text, jsem uvedl desky modré. Pokud jde o můj rukopisný text, ten je obsáhlejší, nemá žádný název, zatímco pojednání nadepsané „Čím je a čím není CHARTA 77“ je stručnější než můj rukopisný text.

Originálem tohoto svého pojednání nedisponuji, jak jsem s ním naložil, odmítám vysvětlit.

Rovněž odmítám odpověď k otázce, zda jsem toto pojednání na psacím stroji psal sám, či jiná osoba. Poznamenávám, že toto pojednání bylo na psacím stroji psáno pouze jednou s kopiemi, nebylo prováděno opakované provádění <přepisování> tohoto textu, takže výtisků není nijak mnoho. Komu byly další výtisky předány, odmítám osvětlit.

Pokud jde o pojednání „Čím je a čím není CHARTA 77“ uvedené v protokole pod položkou č. 3, na němž jsou na straně 3 rukopisné poznámky, konkrétně „Jde o iniciativu občanů, opřenou o článek 29 Ústavy ČSSR upozorňující orgány moci na problémy spojené s prováděním ustanovení mezinárodních paktů, i závazků převzatých vládou ČSSR v Helsinkách, zároveň podle práva postoupeného těmito pakty informuje o tomto stanovisku své spoluobčany i širší veřejnost. (Bude-li to osobní prohlášení prof. Patočky, nikoli společné, nemám vůbec připomínek)“ včetně rukopisné parafy, odmítám osvětlit, kdo je autorem této rukopisné poznámky.

Rovněž odmítám hovořit o tom, zda jsem toto své pojednání předložil ke konzultaci některým svým přátelům a o tom, jaká byla jejich stanoviska.

V této souvislosti k dotazu vyšetřovatele prohlašuji, že jsem ochoten vydat své rukopisné pojednání o CHARTĚ, z něhož jsem vycházel ze zpracování „Čím je a čím není CHARTA 77“, jak jsem o tom již vpředu vypovídal.

Výslech přerušen na dobu od 12.30 hod. do 13.45 hod., přičemž během této doby bylo svědkovi podáno občerstvení.

K předloženému mi strojem psaného textu nadepsaného „Prohlášení CHARTY 77“ s textem na 4 stranách papíru formátu A4 a v závěru s uvedeným datem 1. 1. 1977 uvádím, že v daném případě se jedná o materiál <text>, který znám. Jde o prohlášení CHARTY 77, jehož jsem jak signatářem, tak mluvčím, a to společně s Havlem a Hájkem, jak je v textu přímo uvedeno. Poznamenávám, že se cítím být plně odpověden za skutečnosti v tomto prohlášení uvedené.

V tomto případě jde o materiál <text>, který měl být předán oficielním orgánům ČSSR, jak jsem o tom ve včerejším výslechu vypovídal.

Shodně se svým předchozím vyjádřením i nyní odmítám odpovědět na otázku týkající se autorství tohoto materiálu <textu>, podílu dalších osob, jakožto na další otázky související se vznikem tohoto materiálu <textu> a dalšími dispozicemi s ním.

K předestřené mi písemnosti nadepsané „Prohlášení CHARTY 77 č. 2“ a datované v Praze dne 8. 1. 1977, v jejímž závěru je doslovně uvedeno „toto prohlášení podepisují mluvčí CHARTY 77: prof. dr. Jan PATOČKA, Václav HAVEL, prof. dr. Jiří HÁJEK“, uvádím, že tento text je mi známý, a také jsem jej sám jako mluvčí vlastnoručně podepsal. Pokud jde o otázku autorství tohoto textu a další na to navazující otázky podílu jednotlivých osob a dispozice s tímto prohlášením, odmítám se vyjádřit.

Rovněž se odmítám vyjádřit k otázce týkající se pramenu informací o skutečnosti uvedené v úvodu tohoto prohlášení, tj. o zásahu Bezpečnosti vůči Václavu HAVLOVI, Ludvíku VACULÍKOVI a Pavlu LANDOVSKÉMU.

Toto mé prohlášení, resp. odepření výpovědi se v plné míře vztahuje i na písemný text, který jsem vydal a který je specifikován v protokole pod položkou č. 2. V tomto případě mám na mysli své vlastní stanovisko k zásahu Bezpečnosti, jehož koncept jsem měl v bydlišti. V tomto případě jde o koncept dopisu, který jsem k datu 6. 1. 1977 svým jménem poštou odeslal do ČTK jako protest proti popsanému postupu.E6Srv. dopis adresovaný ČTK ze 6. ledna 1977.

K dotazu vyšetřovatele prohlašuji, že dopis tohoto znění jsem zaslal jedině do ČTK. Žádným dalším osobám nebo institucím ať v ČSSR nebo mimo republiku jsem tento svůj dopis neodeslal, resp. nepředal.

Otázka: Dosavadními výsledky vyšetřování je prokázáno, že Váš podíl na zpracování „Prohlášení CHARTY 77“ z 1. 1. 1977“ a „Prohlášení CHARTY 77 č. 2“ z 8. 1. 1977 je daleko vyšší, než jste doposud uvedl. Objasněte tyto okolnosti podrobně a v potřebných časových souvislostech.

Odpověď: Odmítám v tomto směru jakoukoliv bližší odpověď, nepovažuji tuto věc za trestnou a svoje stanovisko vyjadřuji tímto způsobem. (Zapsáno dle doslovného diktátu svědka.)

V této souvislosti prohlašuji, že odpovědnost za předmětné texty nesu v prvé řadě já společně s dalšími osobami, které jsou uvedeny jako mluvčí CHARTY 77.

V tomto směru se však odmítám vyjádřit k otázce, zda já společně s dalšími osobami, které jsou uvedeny jako mluvčí, jsem se nějak podílel na zpracování textů. Pokud mi v této souvislosti bylo vyšetřovatelem zdůrazněno, že jak Václav HAVEL, tak i dr. Jiří HÁJEK uvedli, že se společně se mnou na zpracování textu podíleli, uvádím, že toto jejich tvrzení ani nevyvracím, ani nepotvrzuji a v tomto směru jakoukoliv další výpověď odmítám.

Na okolnost výběru mluvčích a v té souvislosti mé osoby jsem byl dotazován již v předchozím výslechu a i nadále setrvávám na svém původním stanovisku a odpověď na tuto otázku odmítám.

Uznávám, že je sice obvyklou zásadou, že jako mluvčí určité skupiny osob jsou vybírány osoby, které jsou na věci nejvíce zainteresovány a podílely se na zpracování určitých materiálů a řešení určitých problémů, avšak i nadále odmítám vyjádřit se k tomu, jaké bylo mé postavení a podíl na zpracování předmětných textů.

K dotazu vyšetřovatele, zda jsem sám předkládal CHARTU 77 některým osobám k odsouhlasení, se rovněž odmítám vyjádřit a z důslednosti se odmítám vyjádřit i k otázce, zda od některých signatářů CHARTY byly k jejímu obsahu vzneseny nějaké připomínky.

Po poučení o možnosti protokol opravit nebo doplnit uvádí svědek, že mimo oprav provedených rukopisně přímo v textu protokolu, žádné další opravy nebo doplnění protokolu nepožaduje. Po poučení nárok na svědečné neuplatňuje.

Současně svědkovi bylo dáno na vědomí, že po skončení výslechu bude odvezen do bydliště za účelem vydání rukopisu pojednání o CHARTĚ a současně byl vyrozuměn o tom, že ve výslechu bude pokračováno dne 12. 1. 1977 v 9.00 v Praze-Ruzyni.

Výslech ukončen v 15.50 hodin s přestávkou v protokole vyznačenou.

Vyšetřovatel StB: mjr. Jan Špaček
Zapsala: nstržm. Kulhánková
Svědek: prof. PhDr. Jan Patočka DrSc.

12. ledna 1977

Ve výslechu bylo pokračováno v 9.45 hodin, přičemž bylo svědkovi připomenuto poučení o jeho právech, kterého se mu dostalo při výslechu dne 11. ledna 1977.

Po skončení výslechu dne 11. t.m. byl svědek prof. dr. PATOČKA odvezen do svého bydliště, kde ve smyslu svého vyjádření učiněného při výslechu dobrovolně vydal rukopisný text svého pojednání o významu CHARTY 77. V daném případě jde o koncept napsaný na dvou listech papíru formátu A4.E7Byl to původní koncept textu Čím je a čím není Charta 77, který se dosud nepodařilo najít, jak se o tom píše v poznámce u textu eseje.

Vzhledem k obtížné čitelnosti vydaného rukopisného textu prof. dr. PATOČKA prohlašuje, že je ochoten tento svůj rukopisný text přediktovat.

V této souvislosti k dotazu vyšetřovatele, že písemné potvrzení na písemné texty, které pro potřebu vyšetřování vydal dne 10. 1. a 11. 1. 77, nepožaduje a že stačí, když je jejich specifikace provedena ve svědeckém protokole, neboť v daném případě se nejedná o žádné věci, které by měly nějakou hodnotu.

Otázka: Objasněte okolnosti, které vedly ke zpracování tzv. CHARTY 77, konkrétně kdo ke zpracování tohoto textu dal podnět.

Odpověď: Na tuto otázku odmítám výpověď.

Otázka: Objasněte, jaký byl Váš podíl a Vaše iniciativa při zpracování tzv. CHARTY 77.

Odpověď: Považuji tuto otázku za součást předcházející otázky, a z těchto důvodů je moje odpověď stejná, to jest, že odmítám odpovědět.

Otázka: Z textu CHARTY 77 vyplývá, že Vy jste jednou z osob, které jsou uvedeny jako mluvčí. Objasněte, jak došlo k tomu, že jste byl zplnomocněn k tomu, abyste vystupoval jako mluvčí, kým jste [k] tomu byl zmocněn a z jakých důvodů.

Odpověď: Na tuto otázku, která prakticky sestává ze tří menších otázek, odmítám odpovídat. Je skutečností, že na „Prohlášení CHARTY 77“ jsem uveden jako jeden z mluvčích, avšak na okolnosti týkající se toho, jak k tomu došlo, odmítám odpovídat.

Otázka: Objasněte, které osoby se podílely na zpracování tzv. „Prohlášení CHARTY 77“, které je datováno 1. 1. 1977.

Odpověď: Také na tuto otázku je má odpověď stejná, totiž že odmítám i na tuto otázku podat konkrétní odpověď.

Otázka: Objasněte, se kterými osobami bylo „Prohlášení CHARTY 77“ projednáváno a konzultováno před zpracováním čistopisu.

Odpověď: Moje odpověď je opět totožná, k této otázce se odmítám vyjádřit.

Otázka: Jakým způsobem jste hodlali s tzv. „Prohlášením CHARTY 77“ naložit, kde a kým o tom bylo rozhodnuto?

Odpověď: Jak jsem již uvedl, „Prohlášení CHARTY 77“ mělo být doručeno oficielním institucím ČSSR, to je konkrétně Federálnímu shromáždění, vlády ČSSR, ČTK a dalším tiskovým agenturám akreditovaným v ČSSR. K té části otázky vztahující se k tomu, kde a kým <bylo rozhodnuto> o výše uváděných institucích, jimž mělo být „Prohlášení CHARTY 77“ doručeno, se odmítám vyjádřit. Rovněž tak se odmítám vyjádřit k tomu, zda bylo počítáno i s doručením tohoto Prohlášení tiskovým agenturám socialistických států.

Pokud mi bylo v této souvislosti vyšetřovatelem sděleno, že jeden z mluvčích CHARTY 77 uvedl, že on sám „Prohlášení CHARTY 77“ doručil tiskovým agenturám západních států,E8Zřejmě to byl Václav Havel, jak vyplývá z „Vyhodnocení protokolu svědka Václava Havla“ z 10. ledna 1977: „Dle výpovědi HAVLA je za event. publicitu v zahraničí zmíněného prohlášení odpovědný on, což odůvodnil tím, že že se tak stalo z pověření signatářů. O konkrétních podrobnostech zveřejnění HAVEL odmítl vypovídat;“ (AMV, V-33766 MV, sv. 20, l.30 n.) odmítám se k tomu vyjádřit.

Otázka: Bylo prohlášení „Charty 77“ doručeno tiskovým agenturám socialistických států nebo některým osobám v těchto zemích?

Odpověď: To je také otázka, na kterou odmítám odpověď.

Otázka: Objasněte, jaký byl sledován důvod doručením prohlášení „Charty 77“ tiskovým agenturám západních států.

Odpověď: Na tuto otázku rovněž nemíním odpovědět.

Otázka: Uvědomoval jste si, že tzv. „Prohlášení Charty 77“ kompromituje státní zřízení ČSSR a že je v něm uvedena celá řada skutečností odporující faktickému stavu?

Odpověď: Vzhledem k tomu, že jde o otázku, která se týká obsahu „Prohlášení Charty 77“, těší mne, že mohu pozitivně odpovědět v tom smyslu, že žádný text, jehož obsahem a smyslem je mravní ozdravění společnosti, pokud je ho zapotřebí, nemůže společnost, právě tak jako žádný text projevující ochotu kritizovat a být kritizován tuto společnost kompromitovat, a soudím, že tohoto druhu je právě „Charta 77“. Kdybych byl přesvědčen, že v textu jsou skutečnosti, které jsou v rozporu s tím, co jest, nikdy bych tento text nepodepisoval. Zatím nemám nic dalšího, co bych dodal. (Pozn. vyšetřovatele: zapsáno dle doslovného diktátu svědka prof. dr. Patočky.)

Kromě toho ještě dodávám, nikdy bych nepodepisoval text, o kterém bych soudil, že není ve shodě se skutečností, a tím méně vystupoval jako mluvčí. (Zapsáno dle diktátu svědka prof. Patočky.)

Otázka: Vysvětlete, z jakého důvodu bylo „Prohlášení Charty 77“ předáváno zahraničním tiskovým agenturám, co tímto postupem bylo sledováno a proč nebylo postoupeno pouze oficielním místům v ČSSR.

Odpověď: Na tuto otázku odpovím nepřímo. Vyslovím určitou hypotézu. Jsou jisté zkušenosti, které udělali mnozí, ne jedna osoba, že totiž když ne ve věci vlastní, nýbrž ve věci obecného zájmu jedna <osoba> nebo skupinka lidí napsala velmi mírnou a pokornou supliku nebo petici ve smyslu petičního práva ČSSR podle Ústavy ČSSR, nedostane se mu, nevím zda ve všech případech, ale aspoň v některých případech, vůbec žádné odpovědi, anebo po půlroční lhůtě a od docela jiných míst než byla petice adresována. (Zapsáno dle doslovného diktátu svědka prof. Patočky.)

Otázka: Z tohoto vašeho vyjádření lze vyvodit, že předáním „Prohlášení Charty 77“ tiskovým agenturám západních států jste sledovali vyvinout nátlak na vedoucí orgány ČSSR.

Odpověď: K této otázce mohu uvést pouze tolik, že tímto postupem byla sledována otázka, opravuji, z toho, co jsem uvedl, by bylo možno pouze učinit vývod, že pravděpodobným motivem toho postupu byla, opravuji, mohla býti starost, aby myšlenky obsažené v textu nezmizely bez povšimnutí. K faktickému důvodu tohoto postupu se odmítám vyjádřit. (Zapsáno dle diktátu svědka prof. Patočky.)

Otázka: Co je vám známo o tom, jakým způsobem hodnotily „Prohlášení CHARTY 77“ západní sdělovací prostředky.

Odpověď: Z vlastní zkušenosti mohu uvést jenom jedno vysílání rozhlasové stanice DEUTSCHLANDFUNK v němčině, ve kterém o té věci byla zmínka, ale od mnoha osob z vlastní rodiny jsem slyšel, že ohlas byl velmi značný, že o „CHARTĚ 77“ přinášely zprávy všechny rozhlasové stanice v Rakousku, v Itálii, v Německé spolk. republice, v Anglii, rovněž rozhlasová stanice <Hlas> Ameriky a snad řada jiných. Zabýval se tím také tisk. Včera mi bylo sděleno osobou, jejíž jméno nehodlám uvést, že také spisovatel Artur Miller, bývalý předseda Světového PEN klubu, udělal prohlášení týkající se Charty 77. Všechny tyto okolnosti já osobně hodnotím pozitivně, méně pozitivně však to, že signatáři Charty 77 jsou označováni jako disidenti a jako následovníci Dubčekovi, což považuji za zásadní omyl a nedorozumění. Události roku 1968 znamenaly určitou politickou linii, kdežto Charta 77 nezamýšlí pranic měnit podle mého názoru ani na politickém zřízení ani na konkrétních politických direktivách, nýbrž jejím účelem je pouze jistý způsob účasti veřejné kritiky. (Zapsáno doslovně dle diktátu svědka prof. Patočky.)

Otázka: Byl jste si vědom, že předání Charty 77 západním tiskovým agenturám může mít za následek pomlouvačné útoky proti naší republice?

Odpověď: Vůbec jsem na to nemyslel. A to z toho důvodu, že jsem si vědom, že každý hrubý pomlouvačný útok se velmi snadno odhalí a odsuzuje sám. Zejména, když je zde v pohotovosti celý velký aparát tiskový a sdělovací velikých států. K této otázce nepovažuji za potřebné nic dalšího uvést.

[Po] poučení o možnosti protokol upravit nebo opravit svědek uvádí, že opravu protokolu nepožaduje a odkazuje na opravy, které provedl sám přímo v protokolu. Doplnění protokolu nepožaduje. Nárok na svědečné neuplatňuje.

V průběhu výslechu byl proveden přepis rukou psané úvahy prof. Patočky o významu Charty 77, kterou vydal dne 11. 1. 1977.

Výslech ukončen v 16.45 hod. s polední přestávkou od 13.00 do 14.10 hod., během které bylo svědkovi podáno občerstvení.

V průběhu výslechu byla pořízena magnetofonová nahrávka odpovědí svědka prof. dr. Patočky na položené mu otázky.

Vyšetřovatel StB: mjr. Jan Špaček
Zapsala: nstržm. Kulhánková
Svědek: prof. PhDr. Jan Patočka DrSc.

Beru na vědomí, že ve svědeckém výslechu bude pokračováno dne 13. 1. 1977 v 9.00 hodin v budově SV StB v Praze 6 Ruzyně. Dr. Jan PatočkaE9Vlastnoruční podpis.

13. ledna 1977

Ve výslechu bylo pokračováno v 9.30 hod., přičemž bylo svědkovi připomenuto poučení o jeho právech, kterého se mu dostalo při výslechu dne 11. ledna 1977.

Otázka: Hodláte něčím doplnit nebo zpřesnit vaše předchozí výpovědi, týkající se vzniku „Prohlášení CHARTY 77“ a podílu vaší vlastní osoby na vzniku tohoto textu?

Odpověď: Setrvávám na svém dosavadním stanovisku a na otázku týkající se tohoto problému odmítám uvádět jakékoliv konkrétní skutečnosti. Nehodlám hovořit ani o tom, jaký byl můj vlastní podíl na vzniku „Prohlášení CHARTY 77“, a v tomto směru odkazuji na svoji předchozí výpověď, v níž jsem uvedl, že text CHARTY znám, jsem za něj spoluzodpovědný jako signatář a mluvčí.

Otázka: Konstatuji vám, že vaši společníci o okolnostech vzniku „Prohlášení CHARTY 77“ hovoří a v této souvislosti vypovídají i o vás. Objasněte okolnosti vzniku CHARTY a vašeho podílu na vzniku tohoto materiálu.

Odpověď: Znovu opakuji, že odmítám o těchto skutečnostech vypovídat, a to proto, že se necítím být dotazován na tyto skutečnosti na patřičném místě, neboť celou tuto záležitost nepovažuji za trestnou. Sama okolnost, že další osoby – jak mi bylo konstatováno – o těchto skutečnostech hovoří, nemůže mít žádný vliv na mé stanovisko.

Otázka: Konstatuji vám, že prof. dr. Hájek již dne 10. 1. 77 uvedl, že těsně před vánočními svátky r. 1976 se ve vašem bytě za vaší přítomnosti uskutečnila schůzka, na níž bylo projednáváno definitivní znění „Prohlášení CHARTY 77“. Vyjádřete se k této skutečnosti.

Odpověď: Setrvávám na svém stanovisku, které jsem se pokusil několikrát zdůvodnit, a z tohoto důvodu se nemíním k této otázce vyjádřit. Ke konstatované mi výpovědi prof. dr. HÁJKA podotýkám, že netvrdím, že jeho výpověď je nepravdivá. K faktické části otázky týkající se tohoto setkání se odmítám vyjádřit.

Otázka: Konstatuji vám, že dle výpovědi prof. dr. HÁJKA na předmětné schůzce za přítomnosti vaší, spisovatele HAVLA a HÁJKA bylo kromě definitivního znění „Prohlášení CHARTY 77“ projednáváno i organizační opatření týkající se sbírání podpisů a dalšího nakládání s „Prohlášením CHARTY 77“. Vyjádřete se k této skutečnosti.

Odpověď: V případě této otázky je můj postup stejný jako v případě otázky předchozí, tj. odmítám se k těmto skutečnostem vyjádřit. Nevyjadřuji se ani k tomu, že by byla výpověď prof. HÁJKA nepravdivá.

Otázka: Byl text „Prohlášení CHARTY 77“ před jeho konečnou redakcí konzultován s nějakým právníkem a žádáno o právní posouzení tohoto textu?

Odpověď: K podobné otázce jsem se již vyjadřoval, a to v tom směru, zda byl text před jeho definitivní úpravou s někým konzultován, přičemž tehdy jsem odmítl podat konkrétní odpověď. Tento postup uplatňuji i nyní a na vlastní otázku odmítám podat jakoukoliv konkrétní odpověď.

K dotazu vyšetřovatele prohlašuji, že se odmítám vyjádřit i k tvrzení, že jsem to měl být i já, který obstarával právní posouzení textu CHARTY 77.

Otázka: Objasněte, jakým způsobem byl prováděn výběr signatářů k „Prohlášení CHARTY 77“.

Odpověď: I na tuto otázku odmítám poskytnout jakoukoliv konkrétní odpověď.

Otázka: Kolika osobám jste vy sám text „Prohlášení CHARTY 77 předložil, s jakými stanovisky jste se v těchto případech setkal?

Odpověď: Je pravda, že jsem text „Prohlášení CHARTY 77“ předložil různým osobám k seznámení se s jeho obsahem. Odmítám však uvést, o které osoby se jednalo, jakož i počet těchto osob. Při této činnosti jsem se setkal s různými stanovisky. Některá z nich byla velmi opatrná, jiná uvážlivě kritická a některé osoby obsah textu uvítaly, jako by šlo o jejich vlastní myšlenky.

K dotazu vyšetřovatele prohlašuji, že počet osob, které jsem s obsahem textu CHARTY 77 seznámil, nehodlám uvést. Pokud jde o stanoviska těchto osob, tak z celkového množství jsem se [setkal] zhruba z 90 % s pozitivním stanoviskem a tyto osoby svůj podpis na „Prohlášení“ připojily. Odmítnut jsem byl zhruba v 10 %, přičemž jsem se nesetkal s veřejně projeveným názorem o nesouhlasu s obsahem prohlášení, ale tyto osoby naši iniciativu považovaly za neúčelnou, neúčinnou a marnou.

Skutečností je, že jsem určité množství osob navštívil a seznámil je s obsahem „Prohlášení CHARTY 77“. O způsobu, kterým tyto osoby projevovaly svůj souhlas s tímto textem, resp. o formě takto projeveného souhlasu se odmítám vyjádřit. Považuji za potřebné dodat, že jsem nikdy neopomenul jednotlivé osoby upozornit na to, že si musí celou věc dobře rozmyslet a že si musí být vědomy toho, že tato věc je spojena s určitým rizikem. Já osobně jsem se nesetkal s požadavkem některé osoby v tom směru, že by s textem projevila souhlas, ale nesouhlasila s tím, aby její jméno bylo mezi signatáři uvedeno.

K dotazu vyšetřovatele, zda se někdo z dalších osob, které s obsahem „Prohlášení CHARTY 77“ seznamovaly další osoby, setkal s tímto stanoviskem, odmítám odpověď.

Otázka: Objasněte, jakým způsobem bylo nakládáno s písemnými projevy souhlasu s obsahem „Prohlášení CHARTY 77“ jednotlivých signatářů?

Odpověď: K této otázce se rovněž odmítám vyjádřit.

Otázka: Konstatuji vám, že z výpovědi prof. dr. HÁJKA vyplývá, že při schůzce ve vašem bytě bylo dohodnuto, že písemná prohlášení jednotlivých signatářů budou deponována u Václava HAVLA. Vyjádřete se k tomuto konstatování.

Odpověď: I na tuto otázku se odmítám vyjádřit. Pokud mi v této souvislosti bylo vyšetřovatelem sděleno, že u Václava HAVLA při domovní prohlídce byla jednotlivá Prohlášení signatářů zajištěna, uvádím, že nemám k této skutečnosti žádný vlastní komentář. Nehodlám se vyjádřit ani k otázce, kdo zpracovával abecední seznam signatářů „Prohlášení CHARTY 77“.

Pokud jde o celkový počet signatářů „Prohlášení CHARTY 77“, tento je patrný z vlastní písemnosti. Nehodlám se vyjádřit ani k tomu, jaké procento signatářů jsem z tohoto celkového počtu získal já sám osobně.

Otázka: Uveďte počet osob, které s obsahem „Prohlášení CHARTY 77“ seznamovaly další občany.

Odpověď: Na tuto otázku se nehodlám nějak konkrétně vyjádřit, a to ani co do počtu osob, ani co do uvedení jejich jmen.

Ve 12.15 hodin výslech na žádost svědka přerušen. Ve výslechu pokračováno ve 13.40 hod., přičemž během této doby bylo svědkovi poskytnuto občerstvení.

Otázka: Uveďte, co jste měl dohodnuto s jednotlivými signatáři, které jste získal, o okolnostech jejich informování o dalším postupu s „Prohlášením CHARTY 77“?

Odpověď: Na tuto otázku odmítám odpovědět.

Vzhledem k tomu, že svědek po poskytnutém <mu> odpočinku prohlašuje, že se cítí unaven, že si potřebuje odpočinout, byl výslech ve 14.10 hodin ukončen s tím, že v něm bude pokračováno dne 14. 1. 77 v 9.00 hodin na zdejší součásti.

Po poučení [o] možnosti protokol opravit nebo doplnit svědek uvádí, že žádné doplnění nepožaduje, v případě oprav poukazuje na opravy, které provedl sám rukou v textu protokolu. Po poučení nárok na svědečné neuplatňuje.

V průběhu výslechu byla pořízena magnetofonová nahrávka odpovědí svědka prof. dr. PATOČKY na položené mu otázky.

Vyšetřovatel StB: mjr. Jan Špaček
Zapsala: nstržm. Kulhánková
Svědek: prof. PhDr. Jan Patočka DrSc.

14. ledna 1977

Ve výslechu bylo pokračováno v 9.30 hod., přičemž bylo svědkovi připomenuto poučení o jeho právech, kterého se mu dostalo při výslechu dne 11. ledna 1977.

Otázka: Při výslechu dne 13. ledna jste uvedl, že i vy sám jste předkládal text prohlášení „Charty 77“ jednotlivým osobám a že některé z těchto osob odmítly stát se signatáři tohoto textu. Uveďte osoby, které odmítly stát se signatáři CHARTY 77.

Odpověď: I v tomto případě odmítám konkrétní odpověď položené mi otázce [sic], a to především z toho důvodu, že těmto osobám nechci zapříčinit nějaké příkoří. Tím mám na mysli, že pokud bych je uvedl, by byly vyslýchány. Jinak nic dalšího v této souvislosti uvést nehodlám.

K dotazu vyšetřovatele prohlašuji, že nehodlám ani uvádět osoby, které po předložení CHARTY 77 se staly jejími signatáři. V tomto směru jsem se již vyjádřil při výslechu dne 13. ledna 77 a na tomto svém stanovisku dosud trvám.

Otázka: Konstatuji vám, že svědek doc. dr. František JIRÁNEK vypověděl, že „Prohlášení Charty 77“ jste předal k seznámení a eventuálnímu podpisu doc. Radimu PALOUŠOVI. Vyjádřete se k této výpovědi.

Odpověď: Doc. PALOUŠE i doc. JIRÁNKA znám a nemám žádné pochybnosti o jejich věrohodnosti. K vlastnímu konstatování týkajícímu se toho, že jsem měl text „Prohlášení CHARTY 77“ předložit doc. Paloušovi, se odmítám vyjádřit.

Otázka: Konstatuji vám další část výpovědi svědka doc. F. JIRÁNKA, který kromě dalšího uvedl, že od doc. Jana SOUČKA se dověděl, že koncem roku 1976 jste jmenovanému předložil „Prohlášení Charty 77“. Co k tomu uvedete?

Odpověď: I na tuto otázku se odmítám vyjádřit. Doc. SOUČKA znám, jedná se o mého dlouholetého přítele a občas jej navštěvuji.

K dotazu vyšetřovatele k této souvislosti uvádím, E10V protokolu chybí otázka týkající se prof. Tardyho. Také o něm se ve své výpovědi 13. 1. 1977 zmínil doc. dr. František Jiránek. (AMV, V-33766 MV, sv. 3, l. 243) že prof. TARDYHO znám, jedná se o mého někdejšího spolužáka z vysoké školy a mého přítele. Pokud vím, prof. TARDY je rovněž signatářem CHARTY. Odmítám se však vyjádřit k tomu, zda já sám nebo jiná osoba jsem „Prohlášení CHARTY 77“ jmenovanému předkládal.

Otázka: Upřesněte, v které době jste zpracovával vaši úvahu o CHARTĚ, později nazvanou „Čím je a čím není CHARTA 77“.

Odpověď: Bez hlubší úvahy a časového porovnání sledu událostí, jehož nejsem schopen, nemohu nějak časově upřesnit, kdy tento materiál byl zpracován. Každopádně to však bylo po zpracování „Prohlášení CHARTY 77“, neboť nejprve musí být zpracován text a teprve potom přichází v úvahu zpracování takové úvahy, jakou je má úvaha o CHARTĚ. Pokud na strojem psaném přepisu mé úvahy nazvané „Čím je a čím není Charta 77“ je uvedeno datum 7. ledna 1977, v daném případě jde o datum zhotovení strojem psaného přepisu, nevylučuji však, že toto datum mohlo být uvedeno již na mé předloze.

K dotazu, zda předloha byla psána rukou nebo již na psacím stroji, se odmítám vyjádřit.

Otázka: Objasněte, kdo přepisoval vaši úvahu o CHARTĚ, v kolika výtiscích byl opis pořízen, kterým osobám předána a kde se nachází originál?

Odpověď: Já sám jsem vydal 2 strojem psané kopie své úvahy nazvané „Čím je a čím není CHARTA 77“ a první koncept této úvahy, který je napsán mým spontánním rukopisem. Na vlastní položenou mi otázku se odmítám vyjádřit, pouze v souladu se svojí předchozí výpovědí poznamenávám, že pokud vím – při přepisování této úvahy nebylo pořízeno žádné větší množství kopií.

Rovněž odmítám uvést osobu, která text mé úvahy přepisovala na stroji, jakož i osoby, jimž byly kopie této mé úvahy předány. Kde se nachází strojem psaný originál, nevím. Ve své dispozici tento originál nemám.

Otázka: Uveďte, kterým osobám byla vaše úvaha „Čím je a čím není CHARTA 77“ určena.

Odpověď: Na tuto otázku se odmítám vyjádřit.

Pokud mi v této souvislosti bylo vyšetřovatelem sděleno, že strojem psaný text této mé úvahy byl nalezen u Bohumila DOLEŽALA z Prahy a kromě dalších u Jana ŠIMSY z Brna, považuji za potřebné vyjádřit se v tom směru, že Jana ŠIMSU z Brna znám. Pokud jde o Bohumila DOLEŽALA, <odmítám se vyjádřit> i k tomu, zda a jak dalece se se jmenovaným znám. K okolnosti, zda tyto osoby patří do okruhu mých přátel, pro něž byla úvaha určena, se odmítám vyjádřit.

Otázka: Objasněte, které osoby se kromě vás podílely na zpracování „Prohlášení CHARTY 77“ č. 2, které je datováno 8. 1. 1977, jehož text vám ve fotokopii předkládám.

Odpověď: Předložený mi text znám. Předmětný text jsem viděl v té podobě, jak mi byl nyní ve fotokopii předložen. Předmětný text jsem svým podpisem i podepsal jako mluvčí. O okolnostech vzniku tohoto textu, jakož i o podílu jednotlivých osob na jeho vyhotovení se odmítám vyjádřit. Rovněž se odmítám vyjádřit i k tomu, jakou měrou jsem se já sám osobně na zpracování tohoto textu podílel.

Otázka: Objasněte, kterým místům bylo „Prohlášení CHARTY 77“ č. 2 určeno a co vydáním tohoto „Prohlášení“ bylo sledováno.

Odpověď: „Prohlášení CHARTY 77 č. 2“ bylo určeno oficielním místům v ČSSR shodně jako „Prohlášení CHARTY 77“, tj. Federálnímu shromáždění, vládě ČSSR, ČTK a tiskovým agenturám akreditovaným v ČSSR. V tomto případě mám na mysli agentury západních států. Pokud jde o druhou část otázky, odmítám se k ní vyjádřit.

Otázka: Konstatuji vám, že z dosavadních výsledků vyšetřování je známo, že koncept „Prohlášení CHARTY 77 č. 2“ byl zpracováván ve vašem bytě za přítomnosti dalších osob. Uveďte, které osoby se kromě vás na zpracování tohoto textu podílely.

Odpověď: Na tuto otázku se odmítám vyjádřit.

Otázka: Konstatuji vám, že jak prof. dr. HÁJEK, tak i spisovatel Václav HAVEL ve svých výpovědích shodně uvádějí, že text „Prohlášení CHARTY 77 č. 2“ byl zpracováván za jejich a vaší přítomnosti ve vašem bytě. Vyjádřete se.

Odpověď: Aniž bych chtěl označovat výpovědi prof. HÁJKA a spisovatele Václava HAVLA za nepravdivé, odmítám se k faktické části otázky vyjádřit. Jsem ochoten uvést pouze tolik, že text „Prohlášení CHARTY 77 č. 2“ znám a že jsem tento text vlastnoručně jako mluvčí podepsal. Jinak nic dalšího v této souvislosti uvést nehodlám. Pokud jsem v této souvislosti vyšetřovatelem dotazován, co se stalo s originálem textu „Prohlášení CHARTY 77 č. 2“, odmítám k této skutečnosti vypovídat. Pokud mi bylo konstatováno, že prof. HÁJEK ve své výpovědi uvedl, že originál tohoto textu zůstal u mne, prohlašuji, že originál se u mne nenachází, o čemž je možno se přesvědčit. Nehodlám však v žádném směru uvést, kde se originál nachází a jak s ním bylo naloženo.

Po poučení o možnosti protokol opravit nebo doplnit svědek uvádí, že žádné doplnění protokolu nepožaduje a v případě oprav odkazuje na opravy, které sám učinil přímo v textu protokolu. Po poučení nárok na svědečné neuplatňuje.

V průběhu výslechu byla pořízena magnetofonová nahrávka odpovědí prof. dr. PATOČKY na položené mu otázky.

Výslech ukončen v 15.00. Přerušení od 12.15 do 14.15 hodin. Během této doby bylo svědkovi podáno občerstvení. Současně svědek k dotazu prohlašuje, že v případě potřeby dalšího výslechu je ochoten dostavit se i na další telefonické vyrozumění.

Vyšetřovatel StB: mjr. Jan Špaček
Zapsala: nstržm. Kulhánková
Svědek: prof. PhDr. Jan Patočka DrSc.

17. ledna 1977

Ve výslechu bylo pokračováno v 9.00 hodin, přičemž bylo svědkovi připomenuto poučení o jeho právech, kterého se mu dostalo při výslechu dne 11. ledna 1977. Svědek byl o výslechu vyrozuměn písemně dne 16. t.m.

Otázka: Ve vašich výpovědích dosud není objasněna základní otázka, která vám byla položena ihned při prvém výslechu, a to od koho vzešla iniciativa k vyhotovení textu „Prohlášení CHARTY 77“, jakou měrou a které osoby se na zpracování textu podílely a jakým způsobem bylo s tímto materiálem nakládáno. Objasněte uvedené skutečnosti.

Odpověď: Pokud jde o tuto faktickou otázku, na niž jsem se již několikrát vyjadřoval odmítavě s tím, že k těmto faktickým okolnostem vypovídat nebudu, trvám na svém stanovisku. Konkrétní skutečnosti v tomto směru nehodlám uvádět, pouze doznávám, že text předmětného prohlášení znám, že jsem jeho signatářem a mluvčím, a tudíž že jsem za tento text odpovědný. To jsem již ostatně několikráte opakoval, a pokud jde o další okolnosti, k nimž směřuje otázka, o těch nebudu vypovídat.

V průběhu výslechu byla svědkovi nabídnuta a podána káva, přičemž krátce poté se mu udělalo nevolno od žaludku, načež přivolaný lékař zařídil, aby svědkovi byl podán gastrogel. Poté výslech na žádost svědka, u něhož dle jeho vyjádření nevolnost neustoupila, přerušen, přičemž svědkovi bylo zdůrazněno, aby se zdržoval ve svém bydlišti, aby mohl být snadno o pokračování výslechu vyrozuměn.

Skončeno, přečteno a podepsáno v 11.05 hodin.

Vyšetřovatel StB: mjr. Jan Špaček
Zapsala: nstržm. Kulhánková
Svědek: prof. PhDr. Jan Patočka DrSc.

Zdroj
  • AMV, V 33766-MV, ČVS 3/120-77, sv. 3, l. 260–292. Strojopis.
E1.Jde o soubor výslechových protokolů ze dne 10., 11., 12., 13., 14. a 17. ledna. První protokol začíná na předtištěném formuláři „Protokol o výslechu svědka“, kde je uvedeno datum a čas zahájení výslechu, osobní data vyslýchaného, bydliště, číslo průkazu totožnosti a trestní věc, v níž byl svědek vyslýchán, v tomto případě bylo v rubrice uvedeno „podle §§ 98 a 112 trestního zákona“, což odpovídalo usnesením o zahájení trestního stíhání ze 6. a 11. ledna 1977, které jsou zařazeny v plném znění v příloze 9. Před vlastním zápisem o výpovědi, psaným na stroji, byl ještě předtištěný tento odstavec: „ Svědek byl řádně poučen o zákazu výslechu (§ 99 tr. ř.), o právu odepřít výpověď (§ 100 tr. ř.), o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi (§ 101 odst. 1 tr. ř.), o možnostech doplnění a oprav protokolu a o možnosti námitek proti jeho obsahu (§ 103 trestního řádu).“
Protokoly z dalších dnů už nezačínaly na předtištěném formuláři. Na první straně protokolu je vždy uvedeno číslo spisu, v tomto případě „Správa vyšetřování StB, ČVS-VS–3/120–77“, datum a dále nadpis „Protokol o výslechu svědka prof. PhDr. Jana Patočky, Dr.Sc.“ s osobními daty a bydlištěm. Na každé straně protokolu je pod textem zápisu vlastnoruční podpis „prof. dr. Jan Patočka“. Protokol z každého dne je na konci vlastnoručně podepsán všemi třemi účastníky výslechu, vyšetřovatelem StB, zapisovatelkou a vyslýchaným svědkem.
V následujícím přepisu se neuvádějí nadpisy protokolů a osobní údaje svědka, pouze datum a čas zahájení výslechu. Škrty jsou označeny přeškrtnutím, vpisky psané výhradně rukopisem Jana Patočky jsou vyznačeny lomenými závorkami < >. (Patočka své rukopisné opravy verifikoval po straně šifrou „P.“ nebo „Pat.“) V přepisu jsou zachovány všechny formální zvláštnosti policejního protokolování (psaní velkých písmen, uvozovky atd.), opravena je pouze interpunkce na místech, kde tak již neučinil Jan Patočka, který četl a opravoval protokoly většinou velmi pozorně. Na několika málo místech jsou v hranatých závorkách redakční doplňky editora.
E2.Viz D2.
E3.Tato písemnost nebyla ve vyšetřovacím spisu nalezena.
E4.Vynechán seznam 51 textů uložených v uvedených modrých deskách.
E5.Z výslechového protokolu Jiřího Hájka vyplývá, že to byly jeho rukopisné poznámky. Viz úvodní poznámku k Patočkově textu Čím je a čím není Charta 77.
E6.Srv. dopis adresovaný ČTK ze 6. ledna 1977.
E7.Byl to původní koncept textu Čím je a čím není Charta 77, který se dosud nepodařilo najít, jak se o tom píše v poznámce u textu eseje.
E8.Zřejmě to byl Václav Havel, jak vyplývá z „Vyhodnocení protokolu svědka Václava Havla“ z 10. ledna 1977: „Dle výpovědi HAVLA je za event. publicitu v zahraničí zmíněného prohlášení odpovědný on, což odůvodnil tím, že že se tak stalo z pověření signatářů. O konkrétních podrobnostech zveřejnění HAVEL odmítl vypovídat;“ (AMV, V-33766 MV, sv. 20, l.30 n.)
E9.Vlastnoruční podpis.
E10.V protokolu chybí otázka týkající se prof. Tardyho. Také o něm se ve své výpovědi 13. 1. 1977 zmínil doc. dr. František Jiránek. (AMV, V-33766 MV, sv. 3, l. 243)

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Měsíc1
Rok1977
Zpracovanýtrue
OCRfalse