D376

1987, 10. březen, Praha. – Výzva státním orgánům k osvobození pěti členů Jazzové sekce. (Dokument č. 17/87)

Ministru spravedlnosti

a České národní radě

Výzva

(K procesu s Jazzovou sekcí)

Ve dnech 10. až 12. března t. r. je u obvodního soudu pro Prahu 4 souzeno pět členů sekce Svazu hudebníků.E1K. Srp byl odsouzen k 16 měsícům nepodmíněně, V. Kouřil k 10 měsícům nepodmíněně. Tři další obžalovaní dostali podmíněné tresty: J. Skalník 10 měsíců, Č. Huňát a T. Křivánek po 8 měsících. Rozsudek potvrdil Městský soud v Praze 14. května 1987.

Víme dobře, že ačkoli jsou obžalováni podle § 118 trestního zákona pro nedovolenou hospodářskou činnost, ve skutečnosti jde o politický proces, v němž mají být potrestáni naši spoluobčané, kteří usilovali o vydávání nezávislé literatury, o kultivaci hudební tvorby, o podporu nezávislého výtvarného umění apod.E2Srv. D255 (30. 8. 1983), D345 (18. 9. 1986), D356 (28. 11. 1986). Pracovní výbor aktivistů Jazzové sekce (Jiří Exner, Jana Pacholíková-Petrová a Martin Sýkora) zaslal 4. 3. 1987 státním orgánům otevřený dopis Stanovisko Jazzové sekce k současné situaci s podpisy 267 občanů, kteří se připojili k petiční akci na podporu Jazzové sekce. V dopise se mj. uvádí: „V nastávajících dnech se má konat líčení s funkcionáři Jazzové sekce. Obžalováni jsou z tzv. nedovoleného podnikání podle § 118 trestního zákona Žádnému ze sedmi obviněných obžaloba neprokazuje a ani se o to nesnaží, že by z předmětného podnikání vznikl jakýkoli osobní prospěch; z výsledků vyšetřování je zcela zřejmé, že se o něj nikdy nepokoušeli. Veškeré prostředky získané v rámci kulturní aktivity Jazzové sekce byly obratem investovány do další činnosti. Obžaloba by vůbec nemohla být vznesena, kdyby se československé úřady v roce 1984 nerozhodly přestat považovat Jazzovou sekci Pražské pobočky Svazu hudebníků ČSR za zájmovou kulturní organizaci a neumožnily tím obvinit členy jejího výboru jako soukromé osoby, které mají v Československu na poli hospodářské činnosti oproti organizacím velmi omezená práva. Jazzová sekce a její představitelé v žádném případě neměli v úmyslu dostat se do konfliktu s československými zákony. Jediné, o co Jazzová sekce neustále usiluje od počátků své existence, je právo na nezávislou propagaci kulturních hodnot. Aktivita Jazzové sekce nebyla nikdy ani hospodářsky, ani politicky motivována. Vychází z přesvědčení, že opravdová kultura, má-li být hodna toho pojmenování, nemůže apriorně sloužit ekonomických či politickým cílům. Právě s ohledem na ně je však často posuzována. Hovoří se o umění pokrokovém, produktivním, angažovaném, či naopak parazitujícím, zpátečnickém, asociálním apod. Domácí a zahraniční odezva případu jednoznačně prokazuje, že Jazzová sekce má ve světové kultuře své pevné místo. Skutečnost, že fyzicky existuje v jednom z evropských států, kdežto právně toho času pouze na úrovni mezinárodní nevládní organizace, totiž Mezinárodní jazzové federace při Hudební radě UNESCO, je pro nedělitelné pojetí kultury více než symbolická a jasně demonstruje nesmyslnost hranic, které kulturu omezují. Úloha, do které se nyní Jazzová sekce dostala, vyžaduje vůči všem silám usilujícím o spolupráci a porozumění mezi národy nesmírnou zodpovědnost. Důvěra v další konstruktivní aktivitu vyjádřená světovou (včetně československé) kulturní veřejností a zejména pak Mezinárodní jazzovou federací zavazuje a Jazzová sekce se jí nehodlá zpronevěřit. I nadále chce v mezích možností a právních principů, v souladu se stanovami Mezinárodní jazzové federace a s vlastním organizačním řádem vyvíjet kulturní činnost a snažit se o prolomení bariér, které stojí v cestě otevřené kulturní výměně…“ Dopis aktivistů Jazzové sekce G. Husák 18. 5. 1987 zaslal ministru vnitra V. Vajnarovi. Archiv KPR, f. Gustáv Husák, kart. 13 (nezpracováno). Chvályhodné a záslužné počínání členů Jazzové sekce, totiž podpora a šíření nezávislé kultury, má být v tomto soudním procesu kvalifikováno jako trestný čin a obžalovaní Karel Srp, Vladimír Kouřil, Joska Skalník, Čestmír Huňát a Tomáš Křivánek mají být odsouzeni ke ztrátě svobody.

Vyzýváme státní orgány: osvoboďte souzené členy Jazzové sekce!E326 předních amerických spisovatelů, např. J. Updike, A. Miller, K. Vonnegut, E. L. Doctorow aj., a významní jazzoví hudebníci vyzvali v únoru čs. vládu, aby ukončila pronásledování Jazzové sekce a obnovila její právní existenci: „Jako američtí spisovatelé, umělci a hudebníci, zajímající se o svobodu uměleckého projevu všude na světě, jsme byli značně znepokojeni, když jsme se dověděli o zářijovém uvěznění členů výkonného výboru Jazzové sekce v Československu – Karla Srpa, Josefa Skalníka, Vladimíra Kouřila, Tomáše Křivánka, Čestmíra Huňáta, Miloše Drdy a Vlastimila Drdy. Jako umělci vidíme v jazzu nejen americkou uměleckou formu, ale také mezinárodní jazyk srozumitelný mnoha národům s odlišnou kulturou. Jazzová sekce, která je členem Mezinárodní federace jazzových hudebníků a členem Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu, získala mezinárodní reputaci v souladu se svou rolí při stimulování hudební a kulturní činnosti v Československu. Těšíme se na rostoucí počet kulturních výměn se skupinami, jako je Jazzová sekce, v rámci dohody o kulturních výměnách, která byla podepsána v roce 1986 mezi Spojenými státy a Československem. Uvěznění členů Jazzové sekce již poskvrnilo pověst Československa jako země, která propaguje a podporuje jazzovou hudbu. Jejich uvěznění by však zapříčinilo nenapravitelné škody, pokud jde o situaci na poli kultury v Československu. Pokusy československé vlády zahájené v roce 1985 rozpustit Jazzovou sekci mohou být nazírány jen jako porušování československých závazků zakotvených v mezinárodních dohodách, zvláště pak v helsinských dohodách. Připojujeme se proto ke svým britským kolegům a vyzýváme československou vládu, aby ukončila pronásledování Jazzové sekce, a co je nejdůležitější, aby uznala a obnovila její právní existenci jako člena Českého svazu hudebníků.“ (ÚSD, sb. FMV-Ch, RO 25/87-8.) Jazzová sekce jako řádný člen Mezinárodní jazzové federace při Hudební radě UNESCO získala podporu i v jiných zemích; ve Velké Británii se organizovala mezinárodní petice hudebníků. Mezinárodní tisk komentoval odvolací řízení soudu velmi nepříznivě. Odmítnutí odvolacího soudu bylo ostře odsouzeno v květnu 1987 na vídeňské následné konferenci KBSE. Ve Washingtonu byl na počest Jazzové sekce uspořádán 7. prosince 1987 protestní koncert.

V podmínkách, kdy mnoho knih u nás nemůže vycházet a je vyřazeno z knihoven, kdy je zakazována kulturní tvorba mnoha našich umělců, je nutno hodnotit činorodý zájem občanů o šíření nezávislé kultury jako zásluhu, nikoli jako provinění.

Národ, který se zastane své kultury, bude zdravý národ.

Jan Litomiský, Libuše Šilhánová, Josef Vohryzek
mluvčí Charty 77

Zdroj
  • ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.
Komentáře a ohlasy
  • Hanák, J.: Tažení proti existenci neexistující organizace. Listy, roč. 17 (1987), č. 2, s. 35–36
  • Rozsudky nad Jazzovou sekcí. České slovo, roč. 33 (1987), č. 3, s. 1–3
  • č. 5, s. 1–3
  • K procesu s Jazzovou sekcí. Prostor, roč. 3 (1987), č. 9 a č. 10, s. 15–16, 16–23
  • Benda, V.: Rozsudek nad Jazzovou sekcí. Západ, roč. 9 (1987), č. 3.
E1.K. Srp byl odsouzen k 16 měsícům nepodmíněně, V. Kouřil k 10 měsícům nepodmíněně. Tři další obžalovaní dostali podmíněné tresty: J. Skalník 10 měsíců, Č. Huňát a T. Křivánek po 8 měsících. Rozsudek potvrdil Městský soud v Praze 14. května 1987.
E2.Srv. D255 (30. 8. 1983), D345 (18. 9. 1986), D356 (28. 11. 1986).
Pracovní výbor aktivistů Jazzové sekce (Jiří Exner, Jana Pacholíková-Petrová a Martin Sýkora) zaslal 4. 3. 1987 státním orgánům otevřený dopis Stanovisko Jazzové sekce k současné situaci s podpisy 267 občanů, kteří se připojili k petiční akci na podporu Jazzové sekce. V dopise se mj. uvádí: „V nastávajících dnech se má konat líčení s funkcionáři Jazzové sekce. Obžalováni jsou z tzv. nedovoleného podnikání podle § 118 trestního zákona Žádnému ze sedmi obviněných obžaloba neprokazuje a ani se o to nesnaží, že by z předmětného podnikání vznikl jakýkoli osobní prospěch; z výsledků vyšetřování je zcela zřejmé, že se o něj nikdy nepokoušeli. Veškeré prostředky získané v rámci kulturní aktivity Jazzové sekce byly obratem investovány do další činnosti.
Obžaloba by vůbec nemohla být vznesena, kdyby se československé úřady v roce 1984 nerozhodly přestat považovat Jazzovou sekci Pražské pobočky Svazu hudebníků ČSR za zájmovou kulturní organizaci a neumožnily tím obvinit členy jejího výboru jako soukromé osoby, které mají v Československu na poli hospodářské činnosti oproti organizacím velmi omezená práva.
Jazzová sekce a její představitelé v žádném případě neměli v úmyslu dostat se do konfliktu s československými zákony. Jediné, o co Jazzová sekce neustále usiluje od počátků své existence, je právo na nezávislou propagaci kulturních hodnot.
Aktivita Jazzové sekce nebyla nikdy ani hospodářsky, ani politicky motivována. Vychází z přesvědčení, že opravdová kultura, má-li být hodna toho pojmenování, nemůže apriorně sloužit ekonomických či politickým cílům. Právě s ohledem na ně je však často posuzována. Hovoří se o umění pokrokovém, produktivním, angažovaném, či naopak parazitujícím, zpátečnickém, asociálním apod. Domácí a zahraniční odezva případu jednoznačně prokazuje, že Jazzová sekce má ve světové kultuře své pevné místo. Skutečnost, že fyzicky existuje v jednom z evropských států, kdežto právně toho času pouze na úrovni mezinárodní nevládní organizace, totiž Mezinárodní jazzové federace při Hudební radě UNESCO, je pro nedělitelné pojetí kultury více než symbolická a jasně demonstruje nesmyslnost hranic, které kulturu omezují.
Úloha, do které se nyní Jazzová sekce dostala, vyžaduje vůči všem silám usilujícím o spolupráci a porozumění mezi národy nesmírnou zodpovědnost. Důvěra v další konstruktivní aktivitu vyjádřená světovou (včetně československé) kulturní veřejností a zejména pak Mezinárodní jazzovou federací zavazuje a Jazzová sekce se jí nehodlá zpronevěřit. I nadále chce v mezích možností a právních principů, v souladu se stanovami Mezinárodní jazzové federace a s vlastním organizačním řádem vyvíjet kulturní činnost a snažit se o prolomení bariér, které stojí v cestě otevřené kulturní výměně…“ Dopis aktivistů Jazzové sekce G. Husák 18. 5. 1987 zaslal ministru vnitra V. Vajnarovi. Archiv KPR, f. Gustáv Husák, kart. 13 (nezpracováno).
E3.26 předních amerických spisovatelů, např. J. Updike, A. Miller, K. Vonnegut, E. L. Doctorow aj., a významní jazzoví hudebníci vyzvali v únoru čs. vládu, aby ukončila pronásledování Jazzové sekce a obnovila její právní existenci: „Jako američtí spisovatelé, umělci a hudebníci, zajímající se o svobodu uměleckého projevu všude na světě, jsme byli značně znepokojeni, když jsme se dověděli o zářijovém uvěznění členů výkonného výboru Jazzové sekce v Československu – Karla Srpa, Josefa Skalníka, Vladimíra Kouřila, Tomáše Křivánka, Čestmíra Huňáta, Miloše Drdy a Vlastimila Drdy. Jako umělci vidíme v jazzu nejen americkou uměleckou formu, ale také mezinárodní jazyk srozumitelný mnoha národům s odlišnou kulturou. Jazzová sekce, která je členem Mezinárodní federace jazzových hudebníků a členem Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu, získala mezinárodní reputaci v souladu se svou rolí při stimulování hudební a kulturní činnosti v Československu. Těšíme se na rostoucí počet kulturních výměn se skupinami, jako je Jazzová sekce, v rámci dohody o kulturních výměnách, která byla podepsána v roce 1986 mezi Spojenými státy a Československem. Uvěznění členů Jazzové sekce již poskvrnilo pověst Československa jako země, která propaguje a podporuje jazzovou hudbu. Jejich uvěznění by však zapříčinilo nenapravitelné škody, pokud jde o situaci na poli kultury v Československu. Pokusy československé vlády zahájené v roce 1985 rozpustit Jazzovou sekci mohou být nazírány jen jako porušování československých závazků zakotvených v mezinárodních dohodách, zvláště pak v helsinských dohodách. Připojujeme se proto ke svým britským kolegům a vyzýváme československou vládu, aby ukončila pronásledování Jazzové sekce, a co je nejdůležitější, aby uznala a obnovila její právní existenci jako člena Českého svazu hudebníků.“ (ÚSD, sb. FMV-Ch, RO 25/87-8.)
Jazzová sekce jako řádný člen Mezinárodní jazzové federace při Hudební radě UNESCO získala podporu i v jiných zemích; ve Velké Británii se organizovala mezinárodní petice hudebníků. Mezinárodní tisk komentoval odvolací řízení soudu velmi nepříznivě. Odmítnutí odvolacího soudu bylo ostře odsouzeno v květnu 1987 na vídeňské následné konferenci KBSE. Ve Washingtonu byl na počest Jazzové sekce uspořádán 7. prosince 1987 protestní koncert.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den10
Měsíc3
Rok1987
Zpracovanýtrue
OCRfalse