D238

1983, 14. květen, Praha. – Dopis mezinárodnímu centru PEN-klubu v Paříži o zabavování a ničení děl umělecké a vědecké literatury. 2 přílohy. (Dokument č. 14/83)

Obracíme se k Vaší organizaci, jejímž posláním je ochrana kulturních hodnot v oblasti literatury, s naléhavou prosbou o pomoc.

Čas od času je světová veřejnost informována o pronásledování některých občanů naší země za jejich kritické názory, přesvědčení a za šíření neoficiální kultury. Chceme Vás upozornit na velmi důležitou a dosud málo známou stránku těchto represí – totiž na pokračující ničení uměleckých a vědeckých děl.

Při domovních prohlídkách provázejících obvinění z „pobuřování“ nebo „podvracení“ jsou zabavována nejrůznější literární díla: próza, poezie, překlady, filozofické eseje, a to nejen knihy vydané v Československu nebo v zahraničí, ale často i autorské rukopisy nebo jejich strojopisné kopie (tzv. „samizdat“).

V Československu tvoří – jak o tom konkrétně hovoří podrobný „samizdatově“ vydaný Slovník českých spisovatelů – stovky autorů, kteří nemohou normálně publikovat; nejde přitom jen o spisovatele-beletristy, ale i o filozofy, teology, kritiky, novináře a vědecké pracovníky nejrůznějších oborů. Mnozí z nich jsou odsouzeni k mlčení (s malou pauzou koncem šedesátých let) vlastně už od únorového převratu v roce 1948; mnozí jsou zakázáni od roku 1969, další nemohou publikovat proto, že se jejich práce vymyká oficiální ideologii nebo prostě jen nelíbí příslušným politickým funkcionářům. Ale ani ti, kteří jsou více či méně trpěni, nemohou vydat samozřejmě cokoli a část jejich díla zůstává jen v rukopisech. Nekonformní a zakázaní autoři mají jedinou možnost kontaktu se čtenářem: rozepsat svůj rukopis na stroji. Tato ineditní produkce může směle konkurovat oficiálním nakladatelům; v samizdatových edicích (jako je Petlice, Kvart, Expedice a četné další) byly ve strojopisných kopiích vydány už stovky knih nejrůznějších žánrů. Jen těžko lze vylíčit, kolik obětavosti a odvahy je zapotřebí k tomuto způsobu „vydávání“ literatury, který se kdykoli může stát a často stává důvodem k trestnímu stíhání, založenému na zcela svévolné aplikaci některých paragrafů trestního zákona (např. pobuřování, podvracení, nedovolené podnikání apod.). Při domovních prohlídkách jsou ovšem zabavovány i knihy a časopisy, které vycházely v Československu tiskem koncem šedesátých let, dále veškeré publikace exilových nakladatelství (Publishers 68, Index, Křesťanská akademie, Konfrontace aj.) a dokonce i cizojazyčné knihy.

Pro ilustraci přikládáme k tomuto dopisu seznam zabavených knih – literatury, vypracovaný jen z několika málo protokolů o domovních prohlídkách (u Václava Bendy, Drahomíry Fajtlové, Ivana Havla, Evy Kantůrkové, Mojmíra Klánského, Dany Němcové, Jiřího a Jana Rumlových, Jaromíra Šavrdy, Jiřiny Šiklové, Josefa Zvěřiny a některých dalších). Domovních prohlídek bylo v posledních letech bezpočet a úplný seznam zabavené literatury nelze dnes už vůbec sestavit.

O odňatých textech bývá pořízen protokol; je-li zavedeno trestní stíhání, slouží zabavená literatura jako tzv. „důkazní materiál“, není-li zahájeno, nebývá přesto majiteli většinou vrácena. Trvá-li postižený na vrácení svých knih, koná se zvláštní trestní řízení, které jejich zabavení oficiálně stvrdí rozhodnutím o jejich propadnutí státu. Nevíme, jak státní moc se zabavenými knihami a rukopisy nakládá, důvodně se však obáváme, že jsou tyto kulturní hodnoty ničeny. Jde o nenahraditelné škody, protože mezi takto ztracenými díly bývají často rukopisné originály či různě rozpracované texty, které nelze později už nijak rekonstruovat.

Výmluvným dokladem nesmyslnosti této vandalské praxe jsou – mezi mnoha jinými – tyto případy: v mnoha rodinách byly zabaveny opisy básnické sbírky národního umělce Jaroslava Seiferta Deštník z Piccadilly a jeho paměti Všechny krásy světa přesto, že obě knihy nedávno oficiálně vyšly v Československu tiskem. Rodině Rumlových byla odebrána publikace Dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě – Helsinky 1975, vydaná oficiálním nakladatelstvím Svoboda. Spisovateli Mojmíru Klánskému zabavila Bezpečnost rozepsanou sbírku povídek a dodnes mu tento jediný exemplář rozepsaného rukopisu nevrátila. U spisovatelky Evy Kantůrkové byly kromě jejích vlastních rukopisů a knih vydaných v zahraničí zabaveny i pohádky Jana Vladislava. U dr. Josefa Zvěřiny, katolického kněze a teologa, byly rovněž zabaveny rukopisy, na kterých pracoval, a teologická literatura, kterou ke své práci potřebuje. Jde např. o latinské a polské vydání encykliky Redemptor Hominis, která byla spolu se Zvěřinovou úvahou Nežít v nenávisti soudním rozhodnutím klasifikována jako „ironizování dialektického materialismu, marxismu-leninismu, světového názoru dělnické třídy, zlehčující revoluci a boj socialistických států za mír“. K tomuto případu předkládáme usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 1983 a Zvěřinovo odvolání. Zvlášť bolestný je případ spisovatele dr. Jaromíra Šavrdy, který byl dne 3. března 1983 u Okresního soudu v Ostravě odsouzen pro pobuřování. Jedním z bodů obžaloby byla skutečnost, že si opsal poemu Alexandra Tvardovského Ťorkin na onom světě, která vyšla u nás i v Sovětském svazu, a kterou si vypůjčil v ostravské veřejné knihovně. Soudní znalec v oboru literatury doc. dr. Kála, CSc. z Palackého univerzity v Olomouci však při přelíčení tvrdil, že „poema je silně protisovětská, nikdy v SSSR oficiálně nevyšla a Tvardovskému je pouze přisuzována“. Manželka dr. Šavrdy si v přestávce přelíčení vypůjčila v ostravské knihovně Slovník sovětských spisovatelů, který vyšel v roce 1977 v nakladatelství Odeon v Československu, v němž je Tvardovského poema hodnocena jako „satirický groteskní obraz nedostatků v sovětském životě“. Slovník byl předložen senátu, dr. Šavrda byl však přesto uznán vinným ve smyslu § 100, odst. 2 trestního zákona (pobuřování) a odsouzen k trestu odnětí svobody nepodmíněně na 25 měsíců.

Ve výpočtu těchto absurdních zásahů bychom mohli dlouho pokračovat. Žádáme Vás snažně, abyste v souladu s posláním PEN-klubu (jehož jsou mnozí postižení autoři členy) ve všech svých jednáních s oficiálními představiteli československé kultury upozorňovali na tuto hluboce protikulturní praxi a abyste se vahou své autority zasazovali o to, aby všechny zabavené rukopisy, opsané texty i tiskem vydané knihy – existují-li ještě – byly vráceny jejich autorům a majitelům a aby byla celé této nemravné praxi učiněna přítrž.

Děkujeme za pochopení naší obtížné situace a za Vaši pomoc, která nebude jen pomocí nám, ale zároveň podporou elementárního práva na svobodu spisovatelské tvorby vůbec.

Jan Kozlík, Marie Rút Křížková, Anna Marvanová, mluvčí Charty 77; Václav Havel, člen kolektivu mluvčích Charty 77
Na vědomí: PEN American Center, 47 Fifth Avenue New York n.Y. 10003, USA, PEN Zentrum Bundesrepublik Deutschland, 61 Darmstadt, Ministerstvo kultury ČSR, Svaz českých spisovatelů

Zdroj
  • Informace o Chartě 77, roč. 6 (1983), č. 5, s. 2–4.

[Přílohy k dokumentu Charty 77 č. 14/83]E1V Informacích o Chartě je dokument publikován bez příloh, redakční poznámka o třech přílohách je nepřesná, neboť seznam knih vydaných v zahraničí je součástí první přílohy. Přílohy publikovaly pouze římské Studie, odkud jsou zde převzaty.

Rukopisy a strojopisy zabavené při domovních prohlídkách

Výčet je neúplný. Skutečný počet zabavených publikací je mnohonásobně vyšší.

  1. Anna Achmatová: Rekviem
  2. Rudolf Bahro: Alternativa
  3. Rudolf Battěk: Eseje z ostrova
  4. Václav Benda: Černá dívka
  5. Václav Benda: Dopisy z vězení I, II
  6. Zbyněk Benýšek: Farářka
  7. Egon Bondy: Dějiny filozofie
  8. Egon Bondy: Deník dívky
  9. Egon Bondy: Dvě novely
  10. Egon Bondy: Druhá sbírečka
  11. Egon Bondy: Invalidní sourozenci
  12. Egon Bondy: Leden na vsi
  13. Egon Bondy: Markétě Machovcové
  14. Egon Bondy: Nesmrtelná dívka
  15. Egon Bondy: Poznámky k dějinám filozofie IV
  16. Egon Bondy: Plastic People
  17. Egon Bondy: Próza A
  18. Egon Bondy: Sbírečka
  19. Egon Bondy: Úvaha o eschatologii
  20. Egon Bondy: Zápisy
  21. Ivan Binar: Rekonstrukce
  22. Budoucnost českého katolicismu
  23. Vladimír Bukovský: Sovětský člověk neboli Pravda proti síle
  24. D. Bonhoeffer: Dopisy z vězení
  25. Gregory Corso: Armáda
  26. Karel Čapek: Proč nejsem komunistou (výpisky z oficiální publikace)
  27. Česká čítanka (texty Františka Palackého a Karla Havlíčka Borovského
  28. Česká kultura a okupace
  29. Československé fejetony 1975–77
  30. Československé fejetony 1978–79
  31. Václav Černý: Další studie o knihách edice Petlice
  32. Václav Černý: O povaze naší kultury
  33. Čtverec č. 2 a 3
  34. Cikáni – legenda a skutečnost
  35. Dialogy 1978, 1979, 1980
  36. Diskuse k článku Petra Pitharta
  37. Jiří Dienstbier: Hry (divadelní hry)
  38. Jiří Dienstbier: Tři aktovky
  39. Salvador Dalí: Dobytí iracionálna
  40. Lawrence Ferlinghetti: Startuji ze San Franciska
  41. Lawrence Ferlinghetti: Lunapark v hlavě
  42. Lawrence Ferlinghetti: Poselství slov
  43. Lawrence Ferlinghetti: Obrazy zmizelého světa
  44. Petr Fidelius: Posun po šikmé ploše
  45. Ladislav Fikar: Kámen na hrob
  46. Filmologie dnes (překlad esejí)
  47. Josef Frolík: Špión vypovídá
  48. Allen Ginsberg: Kvílení
  49. Romano Guardini: Konec novověku
  50. František Halas: Závěť
  51. ing. Václav Havel: Mé vzpomínky II
  52. Václav Havel: Dvě aktovky
  53. Václav Havel: Moc bezmocných
  54. Václav Havel: Proces
  55. Václav Havel: Vernisáž
  56. Václav Havel: Žebrácká opera
  57. Martin Heidegger: Co je to filozofie
  58. Martin Heidegger: Rozhovor pro Spiegel
  59. Zbyněk Hejda: Lady Felthamová
  60. Zbyněk Hejda: Blízkost smrti
  61. Ladislav Hejdánek: Listy příteli
  62. J. Heroldová: Stoupenci proměn (264 strany rukopisu)
  63. Historie církve římskokatolické v Čechách a na Moravě 1948–1978
  64. Hodina naděje (almanach české literatury)
  65. Miloslava Holubová: Život posmrtný
  66. Daňa Horáková: Den plný pitomců
  67. Bohumil Hrabal: Městečko, kde se zastavil čas
  68. Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále
  69. Bohumil Hrabal: Příliš hlučná samota
  70. Bohumil Hrabal: Tři teskné grotesky
  71. Jaroslav Hutka: Dvorky
  72. Jaroslav Hutka: Plechovka
  73. Jaroslav Hutka: Utkání se skálou
  74. Karel Hynek: Knihy poezie
  75. Jindřich Chalupecký: Cesta Jiřího Koláře
  76. Jindřich Chalupecký: Příběh Evy Kmentové
  77. Jindřich Chalupecký: Richard Weiner a český expresionismus
  78. Jakémusi Alexandru K. 1979
  79. Ivan Jirous: Zpráva o třetím českém hudebním obrození
  80. Věra Jirousová: Verše
  81. Vladimír Kadlec: Když se plýtvá miliardami
  82. Eva Kantůrková: Dvanáct rozhovorů
  83. Eva Kantůrková: Fejetony
  84. Eva Kantůrková: Pán věže (poslední autorská redakce)
  85. Eva Kantůrková: Černá hvězda (poslední autorská redakce)
  86. Eva Kantůrková: Povídky pro Bleka
  87. Eva Kantůrková: Sen o zlu
  88. Eva Kantůrková: Tři novely
  89. František Kautman: Jak jsme s Jackem hledali svobodu
  90. Mojmír Klánský: Zemědělství Po roce 1948–1968
  91. Mojmír Klánský: Zemědělství a jaro 1968
  92. Mojmír Klánský: Vyhnanství (text s autorskými úpravami)
  93. Mojmír Klánský: Žalozpěv
  94. Mojmír Klánský: Pole plné pýru (definitivní verze)
  95. Mojmír Klánský: Zázračný pramen (všechny exempláře)
  96. Mojmír Klánský: Povídky, fejetony (všechny rukopisy i pracovní verze)
  97. Mojmír Klánský: Poznámky, náčrty
  98. Ivan Klíma: Šibeničky
  99. Ladislav Klíma: Texty
  100. Alexandr Kliment: Nuda v Čechách
  101. Helena Klímová: Pravdy každému přejte
  102. Eda Kriseová: Perchta z Rožmberka aneb Bílá paní
  103. Eda Kriseová: Klíční kůstka netopýra
  104. Pavel Kohout: Divadelní hra
  105. Pavel Kohout: Ubohý vrah
  106. Pavel Kohout: K diskusi o reálné alternativě československého dneška
  107. Pavel Kohout: Příspěvek k bilancování jedné diskuse
  108. Jiří Kolář: Prométheova játra
  109. Antonín Konečný: Eskorty (rukopis)
  110. Antonín Konečný: Skleněná louka (rukopis)
  111. Božena Komárková: Několik poznámek k Pithartově Pokusu o vlast
  112. Božena Komárková: Původ a význam lidských práv
  113. Tadeusz Konwicki: Malá apokalypsa
  114. Kopecký-Hodan: Po sedmi letech
  115. Iva Kotrlá: Února
  116. M. Kusý a M. Šimečka: Velký bratr a Velká sestra
  117. Karel Kryl: Pochyby
  118. Karel Kryl: Slovíčka
  119. Marie Rút Křížková: Svědectví, které nemohlo být vysloveno
  120. Leopold Lebeda: Osudy spisovatelů v revolučních hnutích
  121. Aleš Lederer: Fejetony
  122. S. Lewis: Mimner
  123. Eduard Lipiński: Zkušenosti a budoucnost
  124. Jan Lopatka: Předpoklady tvorby
  125. Milan Machovec: Ježíš pro ateisty
  126. Naděžda Mandelštamová: Vzpomínky, 1. část
  127. Jiří Němec: Dopisy z Ruzyně
  128. Henri Michaux: Prostor uvnitř
  129. Oldřich Mikulášek: Agogh
  130. Eugenio Montale: Anglický roh
  131. Zdeněk Neubauer: Deus et natura (eseje)
  132. Nezávislí socialisté 1977–1979
  133. O život v pravdě
  134. Vladimír Obolský: Odhozené kameny (písňové texty)
  135. Martin Palouš: Opuštění země a Jules Verne
  136. Radim Palouš: K Bolzanovu významu
  137. Radim Palouš: Konverze
  138. Radim Palouš: Kmotřenci
  139. Radim Palouš: Škola stáří
  140. Jan Patočka: Dvě studie o Masarykovi
  141. Jan Patočka: Kacířské eseje
  142. Jan Patočka: Nejstarší řecká filozofie
  143. Jan Patočka: Umění a filozofie
  144. Ota Pavel: Běh Prahou (fejeton)
  145. František Pavlíček: Dávno již tomu
  146. Karel Pecka: Malostranské povídky
  147. Jiří Pechar: Slovo o samotě
  148. Jiří Pištora: Mezery v paměti
  149. Petr Pithart: Disi-rizika
  150. Jiří Plaček: Tajemná procházka
  151. Pohledy I (literární sborník)
  152. Adolf Portmann: O nové horizonty v biologii
  153. Jarmila Potůčková: Lidé v jednom domě
  154. Lenka Procházková: Růžová dáma
  155. Lenka Procházková: Tři povídky
  156. L. Mizera: Na Tři krále
  157. Lyrika Miroslava Ptáčka
  158. Miloš Rejchrt: Postavení církve a věřících
  159. Petr Rezek: Drobné práce psychologické
  160. Petr Rezek: Filozofické skici
  161. Bohuslav Reynek: Setba samot
  162. Bohuslav Reynek: Pieta
  163. R. M. Rilke: Elegie z Duina (překlad J. Gruša)
  164. Heinrich Rombach: Víra v Boha a vědecké myšlení
  165. Pierre de Ronsard a další (překlad poezie)
  166. Vasilij Rozanov: Osamocení
  167. Jiří Ruml: Kalendárium
  168. Jiří Ruml: Znamínko na duši
  169. Jiří Ruml: Nad knihou M. Bezoušky
  170. Jiří Ruml: Muž v postavení mimo hru (nedokončený rukopis)
  171. Jiří Ruml: Májový fejeton
  172. Jiří Ruml: Dvě kapitoly knihy „Domovní prohlídka“ (rukopis)
  173. Jiří Ruml: Nástin rukopisu „Šťastná to žena“ (o životě Gertrudy Sekaninové-Čakrtové)
  174. Jiří Ruml: Nástin knihy o Františku Krieglovi „Muž století“
  175. S Jiřím Voskovcem o čemkoli (interview AJL)
  176. Sborník: Jawlowská, Patočka, Heidegger a další
  177. Sborník k 75. narozeninám prof. Václava Černého
  178. Karol Sidon: Brány mrazu
  179. Karol Sidon: Starý příběh
  180. Karol Sidon: Třináct oken
  181. Sborníky undergroundu
  182. Sborník Mertových textů: Zpívání obrazů
  183. Jaroslav Seifert: Pocta V. Holanovi
  184. Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa (vzpomínky – vyšlo v Československém spisovateli 1982)
  185. Jaroslav Seifert: Morový sloup
  186. Jaroslav Seifert: Deštník z Piccadilly (vyšlo v ČS 1981)
  187. Olga Scheinpflugová: Verše psané před smrtí (12. 4. 1968)
  188. Karel Schulz: Legendy a invokace
  189. Jan Skácel: Chyba broskví
  190. Jan Skácel: Poezie
  191. Miroslav Skalický: Sněhurka aneb 15 000 000 trpaslíků
  192. Slovník českých spisovatelů
  193. Současný český kriminalistický slang a světský žargon
  194. Alexandr Solženicyn: Dub a tele
  195. Karel Soukup: Kniha básní a písňových textů
  196. Andrej Stankovič: Osvobozený Babylon
  197. Andrej Stankovič: Poezie
  198. Věra Stiborová: Den dam
  199. Věra Stiborová: Ikariana
  200. František Šamalík: Carters a Gramsci
  201. Karel Šiktanc: Český orloj
  202. Milan Šimečka: Obnovení pořádku
  203. Jan Šimsa: Blahoslavení čistého srdce
  204. Jan Šimsa: Hromádkova kritika Masaryka
  205. Jan Šimsa: Poznámky ke knize Jobově
  206. Vladimír Škutina: Pražské jaro
  207. Karel Štainer: Sedm tisíc dní na Sibiři
  208. Šuple (časopis č. 1, 2 a 3 a redakční agenda
  209. Julius Tomin: Podívaná
  210. Zdena Tominová: Divadelní kus (próza)
  211. Zdena Tominová: Totální nasazení
  212. Josef Topol: Sbohem, Sokrate
  213. Tu Fu: 625 veršů (překlad čínské poezie ze 6. století)
  214. Karel Trinkewitz: Metaromán
  215. Vlastimil Třešňák: 137 listů rukopisu
  216. Vlastimil Třešňák: Dědo!
  217. Vlastimil Třešňák: Romulus a Remus
  218. Vlastimil Třešňák: Zeměměřič
  219. Mark Twain: Výňatky z Adamova deníku
  220. Ludvík Vaculík: Český snář
  221. Ludvík Vaculík: Morčata
  222. Ludvík Vaculík: Setkání s poezií
  223. Marie Valachová: Srdce není žaludové eso
  224. Jan Vladislav: Fragmenty
  225. Jan Vladislav: Věty
  226. Jan Vladislav: Šest suchých jehel pro Jiřího Johna
  227. Jan Vladislav: Tajný čtenář 1, 2, 3, 4
  228. Jan Vladislav: O lidech, ptácích a květinách (pohádky)
  229. Jan Vladislav: Velký zvířecí epos neboli Deset večerů s pohádkou
  230. Jan Vodňanský – Petr Skoumal: Králíci pokusný
  231. Slávka Vondráčková: Mrazilo – tálo
  232. Jiří Weil: Dřevěná lžíce
  233. Jiří Weil: Motáky
  234. Jiří Voskovec: Rekomandace
  235. Ivan Vyhnal: Best generation
  236. Jan Zábrana: Jen mrtví se neangažují
  237. Zahraniční komentáře Jana Wericha
  238. Zkrácené vydání dějin KSSS
  239. ing. Zukal: Ekonomická revue – jaro 1979
  240. Josef Zvěřina: Nežít v nenávisti

Texty cyklostylované a fotokopie

  1. A. M. Bernard: Duchovní život dnes a zítra
  2. K. Rahnem: Všední věci
  3. Johannes Gründel: Desatero přikázání pro naši současnost
  4. Cesty myšlení – filozofický sborník
  5. Teologický sborník
  6. Teologické texty
  7. Informace o církvi

Knihy vydané v zahraničí

  1. Acta creationis (německy)
  2. Bible
  3. R. S. Brissenden: Michael (časopis Westerly, 1975)
  4. W. Congrave: Marilyn Monroe
  5. Encyklika Redemptor hominis (latinské a polské vydání)
  6. Europa Archiv
  7. Ota Filip: Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka I–III
  8. Julius Firth: Knihy a osudy
  9. V. L. Grosman: Nevěsta
  10. Dušan Hamšík: Spisovatelé a moc
  11. Maxim Gorkij: Nečasové úvahy
  12. Jiří Hájek: Dix ans après
  13. Václav Havel: Moc bezmocných (edice Londýnských listů)
  14. Hlásání evangelia (Křesťanská akademie v Římě)
  15. František Janouch: Neretušované pohlednice z Číny
  16. Zdeněk Kalista: Ctihodná Marie Elekta Ježíšova (KA v Římě)
  17. Eva Kantůrková: Sešly jsme se v této knize
  18. Eva Kantůrková: Den swarta staj–rna (Černá hvězda), nakladatelství Alba, Stockholm)
  19. E. Kohák: Národ v nás
  20. E. Kohák: O život v pravdě
  21. Pavel Kohout: Bílá kniha
  22. Pavel Kohout: Katyně
  23. H. Kovalyová: Na vlastní kůži
  24. Jiří Lederer: České rozhovory
  25. Jiří Lederer: Palach (německé vydání)
  26. Alan Levy: Pražské peřeje
  27. Arnošt Lustig: Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. (nakl. 68, Toronto)
  28. List svätého Otca Jána Pavla IIvšetkým kňazom v cirkvi u príležitosti Zeleného štvrtka 1979
  29. Jakub Loew: Ježíš nazývaný Kristus (KA v Římě)
  30. Eduard Lipiński: Zkušenosti a budoucnost
  31. Osip Mandelštam: Topůrko pro kata (Index)
  32. Mezinárodní dohoda o právním postavení uprchlíků
  33. Laco Mňačko: Wie die Macht schmeckt (vyšlo též v ČSSR)
  34. Zdeněk Mlynář: Mráz přichází z Kremlu
  35. Zdeněk Mlynář: Československý pokus o reformu
  36. Adolf Müller: Hlasy z domova
  37. George Orwell: Farm der Tiere
  38. Luděk Pachman: Boha nelze vyhnat (KA v Římě)
  39. Luděk Pachman: Motáky z Ruzyně
  40. Boris Pasternak: Doktor Živago
  41. Karel Pecka: Pasáž (nakl. 68, Toronto)
  42. Karel Pecka: Štěpení
  43. Poselství papeže Jana Pavla II. k Světovému dni míru 1. 1. 1980
  44. J. Ratzinger: Úvod do křesťanství (KA v Římě)
  45. Zdena Salivarová: Honzlová
  46. Radoslav Selucký: Východ je východ
  47. Gordon Skilling: The Czech Renesance (vydáno v Kanadě)
  48. Studie č. 66, VI/79 (Řím)
  49. Vladimír Škutina: Rusové opravdu přicházejí (Magazin, Zürich)
  50. Vladimír Škutina: Na hradě plném bláznů (Konfrontace)
  51. Josef Škvorecký: Zbabělci (vyšlo také v ČSSR)
  52. Josef Škvorecký: Inženýr lidských duší
  53. Josef Škvorecký: Lvíče
  54. A. Solženicyn: Rakovina
  55. Alexandr Solženicyn: V kruhu prvním
  56. Alexandr Solženicyn: Dopis představitelům Sovětského svazu
  57. Tomáš Špidlík: Klíč k neznámu (KA v Římě)
  58. Tomáš Špidlík: Po tvých stezkách (KA v Římě)
  59. Anton Terstenjak: O lidských vztazích (KA v Římě)
  60. Wizyta Jana Pavla IIv Polsce
  61. Základ spravedlnosti a míru
  62. Josef Zvěřina: Ich habe mich entschieden

Oficiálně vydáno v ČSSR (knižně nebo časopisecky)

  1. Charles Baudelaire: Kurtizáně (přeložil a vydal V. Nezval v roce 1943)
  2. Albert Camus: Mýtus o Sisyfovi
  3. Časopis Tvář 1/1965
  4. Václav Černý: Pláč koruny české (nedostalo se na trh)
  5. Federico Fellini: Silnice (scénář)
  6. Ladislav Fialka: Umění pantomimy (scénáře)
  7. Grossman a Šimek: Povídky
  8. Dušan Hamšík: Spisovatelé a moc
  9. Josef Kainar: Jak ulovit štiku dlouhou jak stehno antické bohyně
  10. Literatura v Americe (vydalo americké velvyslanectví 1971)
  11. Artur Miller: Co je dramatické (skripta DAMU)
  12. J. R. Pick: Sedm kytic pro buvola
  13. Průboj (zvláštní vydání 22. srpna 1968)
  14. Albert Schweizer: Lidé v pralese
  15. Svět v obrazech (28. 1. 1979 – Palach)
  16. Ivan Sviták: Co dělá filozof (časopis Plamen)
  17. Ivan Sviták: Hlavou proti zdi (text přednášky Univerzity Karlovy)
  18. Jaromír Šavrda: Historické reminiscence
  19. Jaromír Šavrda: Autostop v sobotu odpoledne
  20. Jaromír Šavrda: Cestovní deník
  21. Jaromír Šavrda: Ulice se zakázaným vjezdem
  22. Miroslav Švandrlík: Černí baroni
  23. Alexandr Tvardovský: Ťorkin na onom světě
  24. Dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě – Helsinky 75 (nakladatelství Svoboda 1975)

Josef Zvěřina píše Nejvyššímu soudu

1T 15/81

Nejvyššímu soudu ČSR

Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 83 o zabrání věcí zajištěných při domovní prohlídce v bytě ThDr. Josefa Zvěřiny (dále citováno jako Usnesení) podávám v zákonné lhůtě toto odvolání:

I. Návrh městského prokurátora na domovní prohlídku, která byla u mne provedena 5. 1. 81, a to bez předchozího výslechu, byl odůvodněn v souvislosti s trestním stíháním Jiřího Gruntoráda, protože byla u něho nalezena moje adresa.

V předvolání městského soudu k veřejnému zasedání o vyslovení zabrání zajištěných věcí bylo toto jednání uvedeno v souvislost s Lubošem Dobrovským – bez bližšího určení nebo vysvětlení této změny spoluviníka.

1. Prohlašuji, že ani jednoho ani druhého jsem neznal, neměl s nimi naprosto žádné styky. Zabavené věci pak tuto skutečnost potvrdily, neboť nebylo nalezeno nic, co by s nimi nějak souviselo. Proto zajištění i zabavení uvedených předmětů (položky 1–38) nemá právní podklad, který vyžaduje § 55 odst. 1 písmeno a, b trestního zákona (nikoli řádu, jak uvádí Usnesení), neboť jich nebylo ani mnou, ani jmenovanými užito, ani určeno k spáchání trestného činu obou jmenovaných.

2. Ani u jednoho předmětu nebylo zjišťováno a zjištěno, zda věci náležejí pachateli trestného činu, jak žádá § 55 písmeno 2 a § odst. 1 písmeno a trestního zákona

II. I když odhlédneme od nesprávného postupu při prohlídce, zajištění a zabavení a posuzujeme zabavené předměty samy v sobě, třeba usnesení zrušit – a to z těchto důvodů:

1. Usnesení uvádí jako své odůvodnění „obecný zájem“, aby nebyly „šířeny tiskoviny s antikomunistickým a antisocialistickým obsahem“. Šíření nebylo dokázáno, naopak Usnesení uznává, že „nebyla zajištěna osoba, která tyto materiály rozšiřovala“. Tím padá první opora Usnesení, protože ve své knihovně mohu mít třeba Mein Kampf.

2. To implicitně uznává i Usnesení, a proto se obrací k obsahu materiálů: „Zajištěné materiály jsou vesměs takového charakteru, že jejich rozšiřování mohlo narušit vývoj naší socialistické společnosti v oblasti politické, vyvolat nepřátelskou náladu vůči našemu socialistickému zřízení v jiných zemích, zejména v SSSR a v Polské lidové republice.“

Opět se mluví o rozšiřování, které nebylo dokázáno, nýbrž jen „mohlo“ toto způsobit. Ale také nemuselo. Usnesení si dále odporuje povšechným „vesměs“. Pod tuto „charakteristiku“ nemohlo skutečně směstnat následující položky: 2 a 11 A. M. Bernard, Duchovní život (3 exempláře), 4 J. S. Duenn, Čas a mýtus, 14 Životopis Josefa Zvěřiny (2 listy), 17 Dialog s nevěřícími, 18 Hlásání evangelia, 20 List Jana Pavla II. kněžím 1979, 26 Josef Zvěřina, Ich habe mich entschieden (napadena jen předmluva).

3. Bližší specifikace Usnesení mluví o písemnostech, které „zkreslují, zesměšňují, hrubě hanobí naši socialistickou společnost a socialistický řád, práci našich státních, především bezpečnostních orgánů, prokuratury a soudů, politiku naší vlády a komunistické strany, zejména také v oblasti kulturní a církevní“. Jako příklad se uvádí můj vlastní esej „Nežít v nenávisti“ (tedy žít v nenávisti?), který mi byl již jednou zabaven, a to při obvinění mé vlastní osoby z trestného činu, ale pak vrácen. Dále se uvádějí Dopisy z vězení od Václava Bendy, které přece prošly vězeňskou cenzurou. Zdá se tedy, že posudek soudu není dost odborný.

4. Další kategorii písemností hodných zabavení tvoří podle Usnesení „písemnosti nábožensko--filozofického obsahu, které kromě náboženské tematiky, příp. také návodu a poučení o náboženské propagandě obsahují i ironizování dialektického materialismu a marxismu-leninismu jako světového názoru dělnické třídy, zlehčují revoluci a boj socialistických států za mír (viz např. Teologický sborník, Texty č. 5, Klíč k neznámu, Ježíš nazývaný Kristus)“. Taková charakteristika budí dojem frázovitosti, zaujatosti, novinářské povrchnosti, nespravedlivého hodnocení. Odkud je soud čerpá, vždyť k němu nemá kvalifikaci náboženskou, filozofickou a kulturní?

Ještě větší údiv budí, že encyklika Jana Pavla II. Redemptor hominis, Cesty myšlení, Texty 1–4, Po Tvých stezkách, Život víry dnes, Pravda je silou (snad mírové poselství Jana Pavla II.), Tomáš z Aquina aj. „hovoří přímo nebo v narážkách takovým způsobem o svobodě člověka, jeho nezcizitelných právech, ale i o socialistických systémech, o náboženských poměrech v nich, utlačených duších v Polsku, komunistickém hnutí, světě za železnou oponou, že zejména u věřících občanů našeho státu mohou vyvolat nepřátelskou náladu vůči našemu zřízení“. Nicméně aspoň encyklika Redemptor hominis vyšla časopisecky u nás se státním schválením!

„V některých jsou uváděny historické události způsobem, který lze zneužít k témuž cíli (viz např. Ctihodná Marie Elekta Ježíšova a v ní líčení Třicetileté války a bělohorské bitvy, Aby láska byla ve všem, soukromý dopis Suae Sanctitati Janu Pavlu II., Teologické texty č. 5 a v nich kritika inkvizice).“ Tu mám silný dojem, že soud opouští nejen hledání práva, ale i kulturní úroveň.

5. Položky 1–4, 8, 10, 11, 15, 16, 23, 33 a další, pokud si mohu vzpomenout, jsou mé opisy, určené pro mne a pro mé studijní potřeby. Soud tu má povinnost přihlížet k oprávněným zájmům poškozeného (viz vysvětlivky k § 73 v komentáři trestního zákona I, str. 334, Praha 1980). Podobně i knihy z Křesťanské akademie v Římě, které mi normálně doručila pošta.

6. Všechny ideje v zabavených písemnostech zajisté oficiální ideologii nepodporují. Ostatně kritika dialektického materialismu a marxismu-leninismu je věcí diskuse na příslušné vědecké konferenci, nikoli věcí policie a soudu. Takové jednání je v přímém rozporu se Závěrečným aktem helsinských dohod a paktů uveřejněných pod č. 120/76 Sbírky. Konečně k takové kritice mohou – a mají – sloužit i spisy marxismu a leninismu!

Byl bych rád, kdyby Nejvyšší soud při přezkoumání shora uvedených výrazů a charakteristik městského soudu uvážil, zda se nedotýkají citů a přesvědčení věřících a zda tu není porušen § 198 trestního zákona o hanobení přesvědčení.

Z těchto důvodů žádám Nejvyšší soud ČSR, aby napadené usnesení městského soudu zrušil.

dr. Josef Zvěřina

Pravoúhlá 45, 150 00 Praha 5

Zdroj
  • Studie, III–IV–V, 1983, č. 87–89, s. 382–390.
Krácený text dokumentu
  • Národní politika, roč. 15 (1983), č. 7.
E1.Informacích o Chartě je dokument publikován bez příloh, redakční poznámka o třech přílohách je nepřesná, neboť seznam knih vydaných v zahraničí je součástí první přílohy. Přílohy publikovaly pouze římské Studie, odkud jsou zde převzaty.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den14
Měsíc5
Rok1983
Zpracovanýtrue
OCRfalse