D141

1980, 23. duben, Praha. – Dopis rektorovi Univerzity Karlovy v Praze prof. dr. Zdeňku Češkovi o policejních zákrocích proti soukromým filozofickým přednáškám.

Vážený pane rektore,

v poslední době se množí nezákonné a tvrdé policejní zákroky vůči těm, kdo chtějí na soukromé půdě prohloubit své vzdělání v oblasti humanitních věd, a zvláště proti těm, kdo jsou ochotni zde uplatnit svou kvalifikaci a vhled do věci. Je zarážející, že předmětem nezastřené policejní represe se stává činnost obecně prospěšná a žádoucí, a nadto v době, kdy neutěšený stav čs. školství je obecně znám a dokonce i oficiálně přiznán. Jistě i Vy víte, že „řada statistických ukazatelů svědčí o tom, že z hlediska úrovně vzdělanosti a kvalifikační struktury pracujících není postavení ČSSR příznivé. Ve srovnání se zeměmi RVHP zaujímáme v nejednom z ukazatelů dokonce poslední místo…“ (Josef Podroužek, náměstek ministra školství ČSR v Rudém právu ze 17. 12. 1979.)

Řadě mladých lidí u nás je hlavně z tzv. kádrových důvodů uzavřen přístup k vyššímu vzdělání, zvláště v humanitních oborech. Současně mnoho kvalifikovaných učitelských a odborných kádrů je nuceno vykonávat nekvalifikovanou práci. Důsledkem této abnormální situace a současně nadějným jevem je, že spontánně vznikají kroužky zájemců o vzdělání, které jim nedostatečně fungující oficiální instituce nedokáží zprostředkovat. V duchu dokumentu, který jste i Vy podepsal (Usnesení vědeckého fóra Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zasedajícího koncem února a začátkem března t. r. v Hamburku) a kde se hovoří o nutnosti vylepšit stav mezinárodní vědecké spolupráce „bilaterálně i multilaterálně na vládní i nevládní úrovni mezivládními i jinými dohodami, mezinárodními programy a projekty spolupráce, jakož i zabezpečením rovnoprávných možností pro výzkum i pro rozsáhlejší komunikaci a cestování, nutné pro odborné účely“, se někteří naši zahraniční přátelé, renomovaní odborníci, zvláště z Oxfordské univerzity, bez nároku na odměnu uvolili k přednáškám a rozhovorům na této neoficiální úrovni. Namísto toho, aby úřední místa uvítala jejich výpomoc, dochází opakovaně a v poslední době téměř pravidelně k policejním zásahům. Proti vůli hostitelů vstupuje Bezpečnost do soukromých bytů, zjišťuje totožnost návštěvníků, zajišťuje je pod záminkou údajného rušení nočního klidu, výtržnictví apod. Do nočních hodin nebo i déle je zadržuje na úřadovnách SNB, vyžaduje od nich písemný slib, že se podobných setkání nezúčastní. Příkladem je zákrok Bezpečnosti ze dne 28. 3. 1980 proti zájemcům o úvod do fenomenologie ve Vyskytné u Pelhřimova.E1Přednáška se měla konat v domě Jana Litomiského ve Vyskytné u Pelhřimova. Na programu byla přednáška Martina Palouše na téma Co je filozofie. Viz též Sdělení VONS č. 175, Informace o Chartě 77, roč. 3 (1980), č. 6, s. 12–14. Zájemcům byl mimo jiné zakázán pobyt v obci a po výslechu byli odesláni do svých domovů. Zvláště tvrdě zasahuje Bezpečnost v případě večerů pořádaných dr. Juliem Tominem a jeho přáteli. Dne 5. 3. vnikla Bezpečnost do bytu Ivana Dejmala a odvedla s sebou dr. Newtona-Smitha z Balliol College v Oxfordu, který přednášel o racionalitě vědy.E2Viz D136 (11. 3. 1980). Dr. Newton-Smith byl neprodleně vypovězen za hranice ČSSR. O týden později při obdobném zásahu byl vypovězen anglický student a účastníci večera pod pohrůžkou násilí museli byt opustit. Dne 19. 3. příslušníci SNB vylomili dveře bytu Ivana Dejmala, soukromé sejití rozpustili a zajistili 8 občanů na 48 hodin v cele předběžného zadržení pod záminkou, že se dopustili výtržnictví. Skutková podstata údajného výtržnictví spočívala v poslechu úvahy doc. dr. Radima Palouše, CSc. o fenomenologii smyslu. Jako výtržníci byli zajištěni i někdejší učitel Karlovy univerzity dr. Palouš a dr. Tomin, který byl z bytu vynesen a cestou po schodech vláčen.E3Viz D140 (18. 4. 1980).

Dne 2. 4. byl dr. Tomin, který chtěl toho večera uvést zájemce do Aristotelovy filozofie, opět proti své vůli vyvlečen ze svého domu, dotažen do budovy krajské správy SNB v Praze, zde i fyzicky napaden a nakonec vynesen na ulici na hromadu uhlí.

Dne 9. 4. byl dr. J. Tomin opět násilím dopraven do budovy KS SNB a zajištěn na 48 hodin. Dne 12. 4. přednášel v bytě dr. Julia Tomina prof. Antony Kenny z Balliol College v Oxfordu o Aristotelově etice. Kolem 20. hodiny vnikl do bytu Tominových za použití síly větší počet příslušníků VB a StB. Prof. Kenny s chotí a francouzský učitel, odborářský pracovník Jacques Laskar, byli odvedeni, v nočních hodinách vyvezeni na čs. hranici a vypovězeni. Dr. Tomin a 18 dalších účastníků večera byli převezeni do budovy krajské správy SNB v Bartolomějské ulici a v nočních hodinách umístěni v cele předběžného zadržení na déle než 48 hodin, opět pro údajné výtržnictví. Přednášku o Aristotelovi zhodnotili příslušníci SNB jako „schůzku kriminálních živlů vyhýbajících se práci“ a nabádali J. Tomina, aby nezval „členy zahraničních organizací ve službách protičeskoslovenských centrál“.

Plně sdílíme myšlenku obsaženou ve zmíněném dokumentu, jehož jste spolusignatářem, že „respektování lidských práv a základních svobod všemi státy představuje jeden ze základů podstatného zlepšení jejich vzájemných vztahů i mezinárodní vědecké spolupráce na všech úrovních“. Obracíme se proto na Vás, abyste se vahou autority spojené s funkcí rektora staroslavné Karlovy univerzity zasadil o nápravu skandálních skutečností.

Rudolf Battěk, Marie Hromádková, Miloš Rejchrt
mluvčí Charty 77

Zdroj
  • ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.
Dokument v plném znění
  • Informace o Chartě 77, roč. 3 (1980), č. 6, s. 1–2.
E1.Přednáška se měla konat v domě Jana Litomiského ve Vyskytné u Pelhřimova. Na programu byla přednáška Martina Palouše na téma Co je filozofie. Viz též Sdělení VONS č. 175, Informace o Chartě 77, roč. 3 (1980), č. 6, s. 12–14.
E2.Viz D136 (11. 3. 1980).
E3.Viz D140 (18. 4. 1980).

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den23
Měsíc4
Rok1980
Zpracovanýtrue
OCRfalse