Jane Oldfield, University of Toronto

Když jsem začala v roce 1978 pracovat na University of Toronto v administrativě Střediska pro ruská a východoevropská studia (Centre of Russian and East European Studies), profesor Skilling byl tou dobou už na odpočinku, jinými slovy osvobozen od svých “pravidelných” pedagogických povinností. Do “Střediska” nicméně docházel takřka denně.

Když se to vezme kolem a kolem, byl jedním z jeho zakládajících členů a řediteloval mu přes 15 let, lze tedy říci, že ho v podstatě vytvořil. Když jsem mu odhalila, že je mou mateřštinou čeština, začal se se mnou dělit o některé své úvahy ohledně vývoje v zemi a já jsem si brzy uvědomila, že jeho angažovanost na poli lidských práv, především pak podpora Charty 77, značně překračuje hranice pouhého akademického bádání. Byl pro hnutí Charta 77 naprosto zapálen a lidi, kteří se v něm angažovali, hluboce respektoval. Kdykoli jsem se ho zeptala na čerstvé zprávy ze "staré vlasti", jeho oči se rozzářily. Vždy mi podával naprosto detailní přehled nejnovějšího vývoje tamních událostí.

Často jsem ho vídala zabraného do vášnivých diskusí se studenty na chodbách budovy Sidney Smith Hall, v níž se nacházely kanceláře našeho Střediska, a nezřídka se stávalo, že jsem ho viděla stále ještě pohrouženého do nějaké konverzace i hodinu nato, tentokrát již lehce opřeného o zeď. Jeho vášeň pro hnutí na ochranu lidských práv v Československu byla naprosto nakažlivá. Stále ho vidím, jak vstupuje do recepce Střediska s dokumenty nezřídka v obou podpaždích. Bývaly to papíry různé velikosti, někdy šlo o rukopisy, jiné byly psané na stroji, nechyběly ani knihy a články. Vždy měl co dělat, aby svůj náklad unesl, a pokaždé se omlouval, že většina materiálu směřovala do knihovny ve vedlejších dveřích. Stávalo se, že vytáhl některý z dokumentů, u nějž si nebyl jistý správností svého vlastního překladu, jindy mě požádal o rychlý překlad nějakých krátkých textů. Významnou pomocí bylo, že ředitelem Střediska byl v té době (1979-1984) profesor Gleb Žekulin, také původem z Československa, a že periodikum Canadian Slavonic Papers vznikalo přímo ve Středisku pod záštitou 68 Publishers. Ačkoli jsem žila v Kanadě, neměla jsem pocit pouhého pozorovatele dění v mé vlasti, díky profesoru Skillingovi jsem se cítila značně angažovaná v tom, co se za železnou oponou dělo. Navíc čeština zněla v kancelářích Střediska opravdu každý den. A tak, podle mého, nemůže být pochyb ani o tom, že se právě díky profesoru Skillingovi stalo hnutí Charta 77 ústředním tématem práce tohoto Střediska.

Ačkoli jsem nikdy u profesora Skillinga nestudovala, stal se mým svého druhu učitelem. Osobně jsem mu velmi vděčna za to, že ve mně vzkřísil naději v zemi, kterou považuji za svou vlast, a za to, že mi nedal zapomenout na mé kořeny.