D298

1985, 12. březen, Praha. – Otevřený dopis prezidentu republiky o policejní akci proti účastníkům soukromého promítání filmů. (Dokument č. 6/85)

Pane prezidente,

dne 11. 3. 1985 se kolem 19. hodiny v bytě manželů Ševčíkových v Praze 6 sešlo větší množství jejich přátel a známých, aby se podívali na české filmy z 60. let, které nejsou běžně v distribuci. Asi po hodině někdo zazvonil, odlákal paní Ševčíkovou k brance pod záminkou, že jí nese telegram, a do vily ze zahrady vtrhly desítky uniformovaných i neuniformovaných policistů. Bezpečnost se tedy dopustila nezákonného porušení domovní svobody. Poté byli všichni přítomní – celkem 48 lidí! – převezeni přistavenými auty na KS SNB do Bartolomějské ulice. Tam je příslušníci StB postupně vyslýchali, přičemž někteří zadržení byli donuceni stát ve vestibulu bez jídla a pití a bez možnosti se alespoň posadit až do půl třetí do rána, tedy takřka pět hodin. Při výsleších se jich příslušníci StB vyptávali na okolnosti jejich návštěvy u Ševčíkových a tvrdili, že „to byla příliš velká sešlost“. Jedenáct zadržených – Květa a Jiří Dienstbier, Marie a Oldřich Hromádkovi, Petr Kabeš, Eva a Jiří Kantůrková, Petr Pithart, manželé Ševčíkovi a jejich neteř – bylo umístěno do cel předběžného zadržení v Konviktské ulici. Kromě toho provedli příslušníci StB u Ševčíkových domovní prohlídku a odňali při ní promítačku, filmy, několik psacích strojů a řadu plakátů (pan Václav Ševčík je grafik).

Pane prezidente, mluvčí Charty i mnoho občanů už po léta upozorňují na tyto a obdobné praktiky Státní bezpečnosti. Umístění do cel předběžného zadržení používají příslušníci StB jako jakýsi „trest“ za to, že se občan zúčastnil něčeho, čeho se podle jejich názoru účastnit neměl, případně dokonce za to, že při výslechu odmítl vypovídat, ačkoli na to měl zákonné právo. Jako záminky používají orgány StB odůvodnění, že občan je podezřelý ze spáchání trestného činu výtržnictví, pobuřování nebo jiných trestných činů, i když takové podezření nechovají a žádná vyhledávání nebo vyšetřování v tom směru ani nekonají. Tím si osobují právo uložit občanovi faktický trest odnětí svobody, které má v našem státě pouze soud. Rovněž o odnětí věci musí rozhodnout soud – a zatím předměty odebrané při řadě domovních a osobních prohlídek zůstávají v držení bezpečnostního aparátu bez řádného právního podkladu. Vzhledem k tomu, že velmi často nejde o žádný trestný čin, vůbec nedojde k hlavnímu líčení; věci zabavené při prohlídkách však obvykle nejsou ani po urgencích vráceny.

Považuji za svou povinnost Vás na tyto praktiky upozornit a požádat Vás jako hlavu státu, abyste zjednal nápravu.

Petruška Šustrová, mluvčí Charty 77
Mluvčí Charty 77 Jiří Dienstbier a Eva Kantůrková jsou v současné době zadrženi.

Zdroj
  • Informace o Chartě 77, roč. 8 (1985), č. 4, s. 2–3.
Plné znění
  • Kolik lidí se smí sejít? Kolik pistolníků je musí přepadnout? In: Listy, roč. 15 (1985), č. 2, s. 34
  • Policejní razie na filmovém večeru. Národní politika, roč. 17 (1985), č. 4, s. 34.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Den12
Měsíc3
Rok1985
Zpracovanýtrue
OCRfalse