D410

1987, 24. srpen, Praha. – Nekrolog k úmrtí generála Viléma Sachra a projev Jiřího Rumla při smutečním obřadu. (Dokument č. 51/87)

K pohřbu generála Viléma Sachera

Dne 14. srpna t. r. zemřel v Praze ve věku 80 let generálporučík Vilém Sacher,^{E1O životě a díle V. Sachra viz D369 (17. 2. 1987).} nositel mnoha válečných vyznamenání, přední účastník bojů 2. světové války, jeden z prvních signatářů Charty 77. Jeho pohřeb se konal v pondělí 24. 8. v Praze na Olšanech za účasti příbuzných a mnoha přátel. Je politováníhodné, že nebyl pohřben s vojenskými poctami, jak by odpovídalo jeho zásluhám.

Touto myšlenkou byla vedena skupina občanů, kteří dne 19. 8. t. r. napsali a osobně předali dopis ministerstvu národní obrany, který zněl takto:

„Pane ministře, oznamujeme Vám, že dne 14. 8. t. r. zemřel ve věku 80 let generálporučík v.v. Vilém Sacher, nositel vysokých československých a zahraničních vyznamenání, přední účastník bojů na východní frontě ve 2. světové válce. Jeho pohřeb se koná v pondělí 24. 8. 1987 v 11 hodin v ústřední síni na Olšanech.

Vzhledem k mimořádným zásluhám zesnulého o vítězství nad fašismem jsme přesvědčeni, že by měl být pohřben s vojenskými poctami.

Jménem okruhu přátel podepsáni: Marie Hromádková, Ladislav Lis, Anna Marvanová, plk. Jiří Plos, dr. Libuše Šilhánová.“

Ministerstvo národní obrany na naléhavé upozornění čs. občanů neodpovědělo a na pohřeb nevyslalo žádného zástupce. Je to zřejmě důsledek nedůstojného aktu odvety, jímž byl generál Vilém Sacher prezidentem Gustávem Husákem degradován a jímž mu byla odňata čs. válečná vyznamenání za to, že podepsal Chartu 77.

Při smutečním obřadu pronesl Jiří Ruml tuto krátkou řeč:

„Drahý Viléme!

Letos v únoru jsme s Tebou oslavili osmdesátku. Požehnaný věk, a přece jsi nás teď tolik zarmoutil.

Vilém Sacher se narodil roku 1907 v hanáckém Prostějově. Maturoval na reálce a absolvoval vojenskou akademii. Byl vyřazen jako dvacetiletý poručík a stal se vojákem z povolání.

Svou statečnost, za níž obdržel 32 našich i zahraničních vyznamenání, prokázal za 2. světové války v Anglii, v Sovětském svazu a po bojích u Dukly i na území naší republiky.

Svou vojáckou houževnatost byl nucen prokazovat i potom, v boji s nepřízní a příkořím nikoli vojenským, o to však těžším a trýznivějším. Člověk však nepotřebuje hodnosti a metály, aby byl vážen a ctěn.

Jeho zbraní se pak stalo pero. Napsal osm knih; poslední, žel, nedokončil. Názvy těchto knih, Pod rozstříleným praporem, Na počátku stála smrt, Válka skončila na Hané, Krvavé velikonoce, Nebeská brigáda a další, svědčí o tom, že jsou to knihy válečné, ale nikdy oslavné, nýbrž varující. Jsou hluboce lidské, protože jsou nanejvýš pravdivé.

Jménem příbuzných a přátel generála Sachra děkuji za Vaše účastenství a projevenou soustrast.

Loučíme se s Tebou, Viléme, měli jsme Tě rádi. Byl jsi pro nás posledním opravdovým generálem bitevního pole. Ty odcházíš, ale Tvoje paměti jsou a zůstanou živé. Sbohem, Viléme.“

Jan Litomiský, Libuše Šilhánová, Josef Vohryzek
mluvčí Charty 77

Zdroj

• ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.

Plné znění

• In: Informace o Chartě 77, roč. 10 (1987), č. 11, s. 2–3
• Listy, roč. 17 (1987), č. 5, s. 37.

E1.	O životě a díle V. Sachra viz D369 (17. 2. 1987).

Pole

Název	Hodnota
Řada	Dokumenty Charty 77
Den	24
Měsíc	8
Rok	1987
Zpracovaný	true
OCR	false