D261

1983, listopad, Praha. – Otevřený dopis západoevropským mírovým hnutím se stanoviskem Charty k rozmístění sovětských raket na území Československa. (Dokument č. 38/83)

Vážení přátelé,

od doby, kdy se některým z Vás podařilo setkat se s námi během Světového shromáždění za mír a život, proti jaderné válce v Praze,E1Srv. D248 (30. 6. 1989). neuplynula ani polovina roku. Během ní jsme měli někdy možnost sledovat jen některé Vaše odhodlané protesty, zejména proti rozmísťování raket v Evropě. Tímto dopisem Vás chceme stručně informovat o současné situaci Charty 77.

Před nedávnem rozhodla československá vláda o rozmístění raket na našem území.E2Šlo o ujednání mezi vládou ČSSR a radou ministrů SSSR o „zahájení přípravných prací k rozvinutí raketových komplexů operativně taktického určení“ na území ČSSR. Rozmísťování raket se v Československu setkalo s nepříznivou reakcí obyvatelstva. V archivu RFE (Mnichov) byl uložen protestní dopis 24 členů brigády socialistické práce z podniku Vítězný únor v Hradci Králové z 10. 11. 1983 adresovaný generálnímu tajemníkovi KSČ G. Husákovi a zaslaný na vědomí velvyslanectví SSSR, USA, NSR, Francie: „Brigáda socialistické práce n.p. Vítězný únor, Hradec Králové, důrazně protestuje nejen proti dalšímu rozmístění raket s jadernou náloží na území ČSSR, ale žádá okamžité odstranění i všech podobných raket, které jsou již na území našeho státu delší dobu umístěny. Žádáme dále snížení rozpočtu na zbrojení, které neúměrně zatěžuje státní rozpočet a přispívá k neustálému zdražování životních potřeb. Protestujeme proti připravovanému zdražení cen za pohonné hmoty, jízdnému v autobusech a dalších životních potřeb v nejbližší době. KSČ slibovala zvyšování životní úrovně, ale již řadu let tato úroveň klesá a životní náklady neustále stoupají. Tuto politiku nelze svalovat na Západ, neboť s rozmísťováním raket SS a stálým zbrojením začal Sovětský svaz, ačkoliv nebyl a není nikým ohrožován. Imperialistická politika Sovětského svazu musí přestat a je Vaší povinností, abyste tuto myšlenku se vším důrazem ve jménu našich národů stále prosazoval.“ Stanovisko k umístění dalších sovětských raket na československém území zaslal 11. 12. 1983 Ústřední radě odborů Přípravný výbor svobodných odborů (Kladno, Plzeň, Ostrava). Stanovisko reagovalo na usnesení plenární schůze ÚRO o plné podpoře ujednání mezi vládami ČSSR a SSSR, což „zdaleka neodpovídá skutečným postojům veliké části našich pracujících a ostatních občanů“. (Fotokopie uložena v ČSDS, sb. Charta 77.) Zaměstnanci závodu Geofyzika Praha 1. 11. 1983 svými podpisy vyjádřili podporu dopisu Charty proti rozmístění jaderných zbraní v Československu. Státní bezpečnost zahájila zastrašovací akci a sedm pracovníků odvezla k výslechu (Listy, roč. 13 (1983), č. 6, s. 11. V souvislosti s tím odvezla Státní bezpečnost v prvních listopadových dnech na dvě desítky signatářů Charty 77 včetně mluvčích k mnohahodinovým výslechům.E3Státní bezpečnost v Praze vyslýchala ve dnech 3.–7. listopadu 17 signatářů Charty 77 a upozornila je, že opováží-li se protestovat proti rozmístění sovětských raket SS-20 v Československu, obviní je z ohrožení obranyschopnosti státu. Podle trestního zákona mohli být za to odsouzeni od 1 do 10 let. Záminkou pro předvolání byl údajně leták rozšiřovaný po Praze. Podle interpretace StB měl leták vyzývat k demonstraci proti sovětským raketám, a to na den 4. listopadu. Demonstrace se sice nekonala, ale proti raketám vznikla v Praze i Brně petice, pod niž se podepsalo několik tisíc lidí. Viz též D262 (14. 11. 1983). Ve společném prohlášení Žádné rakety pro Evropu protestovali také nezávislí obránci míru v NDR a ČSSR (Listy, roč. 14 (1984), č. 6, s. 20–21. Při této příležitosti nám bylo sděleno, že zaujme-li Charta 77 stanovisko k rozmísťování raket na československém území, dojde k trestnímu stíhání pro narušování obranyschopnosti země.

Občanská iniciativa Charta 77 je si vědoma, že hrozba silou, ostrá konfrontace, jíž jsme v poslední době svědky v mezinárodních vztazích, maří naději probuzenou madridskými jednáními v celé jejich šíři. Místo respektování skutečných tužeb lidí po pokojném soužití bez ohledu na hranice se utužuje a posiluje neblahý stav rozdělení a nevraživosti mezi státy. Charta 77 chce přispívat k překonání této znepokojivé situace tím, že je odhodlána nadále plnit úkoly, které si uložila při svém vzniku téměř před sedmi lety – obranu lidských práv. Jak jsme se na tom shodli ve společném prohlášení, které jsme stačili s řadou z Vás v letošním červnu v Praze podepsat, boj za mír není pro nás – stejně jako všude v civilizovaném světě – možný jinak než jako součást úsilí o dodržování lidských práv v tom smyslu, jak o tom hovoří řada závazných mezinárodních paktů a smluv, které přijala i československá vláda.

Přejeme Vašemu úsilí mnoho zdaru, podporujeme Vaše požadavky žádající světové velmoci o urychlené jednání a pokračování v něm, aby byly zastaveny závody ve zbrojení.E4Na dopis Charty reagovala mj. největší britská mírová organizace CND – Campaign for Nuclear Disarmament Dopis vyjadřuje souhlas s návrhy Charty 77 a blahopřeje k odvážnému postoji. Další druhá britská mírová iniciativa Hnutí za evropské jaderné odzbrojení (END – European Nuclear Disarmament) v Londýně odpověděla 16. března 1984. END vydala roku 1980 Výzvu END s tím, že cílem mírového hnutí je jak rozpuštění NATO, tak Varšavské smlouvy. Na oba dopisy odpověděla Charta 1. května 1984 svým dokumentem č. 9/84, viz D278 (1. 5. 1984). Dopisy CND a END Chartě 77 in Informace o Chartě 77, roč. 7 (1984), č. 3, s. 15–16 a č. 4, s. 14–15. Viz též Mírové organizace píší Chartě 77. In Listy, roč. 14 (1984), č. 4, s. 23–24. V dnech 24.–27. 11. 1983 se na téma Mír, mírové hnutí a křesťanská morálka konalo v bavorském Frankenu sympozium pořádané exilovým sdružením Opus bonum. Přednášky ze sympozia pak vyšly knižně pod stejným názvem v Mnichově 1984.

Rudolf Battěk, mluvčí Charty 77 t. č. ve vězení
Ladislav Lis, mluvčí Charty 77 t. č. ve vězení
Jan Kozlík, Marie Rút Křížková, Anna Marvanová
mluvčí Charty 77

Zdroj
  • ČSDS, sb. Charta 77. – Strojopis, průpis.
Plné znění
  • In: Informace o Chartě 77, roč. 6 (1983), č. 11, s. 1
  • Listy, roč. 13 (1983), č. 6, s. 4–5
  • Americké listy, 2. prosince 1983
  • Studie, 1984, č. 93–94, s. 330–332. Krácený text a komentář: Svědectví, roč. 18 (1983), č. 70–71, s. 236–238.
Komentáře a ohlasy
  • Pelikán, J.: Žít s raketami? In Listy, roč. 13, č. 6 (prosinec 1983), s. 1–4
  • ÚSD, sb. RFE, pol. blok 551 (6. 11. 1983), pol. blok 552 (7. 11. 1983)
  • Prohlášení skupiny Listy: Za mír v Evropě bez atomových zbraní a bez vojenských bloků. In Listy, roč. 14 (1984), č. 1, s. 4–5
  • Sovětské rakety – hodné rakety? Tamtéž, s. 11
  • Doma protestují proti rozmiestneniu sovietských rakiet. In Naše snahy, roč. 20 (leden–únor 1984), s. 1.
E1.Srv. D248 (30. 6. 1989).
E2.Šlo o ujednání mezi vládou ČSSR a radou ministrů SSSR o „zahájení přípravných prací k rozvinutí raketových komplexů operativně taktického určení“ na území ČSSR. Rozmísťování raket se v Československu setkalo s nepříznivou reakcí obyvatelstva. V archivu RFE (Mnichov) byl uložen protestní dopis 24 členů brigády socialistické práce z podniku Vítězný únor v Hradci Králové z 10. 11. 1983 adresovaný generálnímu tajemníkovi KSČ G. Husákovi a zaslaný na vědomí velvyslanectví SSSR, USA, NSR, Francie:
„Brigáda socialistické práce n.p. Vítězný únor, Hradec Králové, důrazně protestuje nejen proti dalšímu rozmístění raket s jadernou náloží na území ČSSR, ale žádá okamžité odstranění i všech podobných raket, které jsou již na území našeho státu delší dobu umístěny.
Žádáme dále snížení rozpočtu na zbrojení, které neúměrně zatěžuje státní rozpočet a přispívá k neustálému zdražování životních potřeb. Protestujeme proti připravovanému zdražení cen za pohonné hmoty, jízdnému v autobusech a dalších životních potřeb v nejbližší době.
KSČ slibovala zvyšování životní úrovně, ale již řadu let tato úroveň klesá a životní náklady neustále stoupají. Tuto politiku nelze svalovat na Západ, neboť s rozmísťováním raket SS a stálým zbrojením začal Sovětský svaz, ačkoliv nebyl a není nikým ohrožován. Imperialistická politika Sovětského svazu musí přestat a je Vaší povinností, abyste tuto myšlenku se vším důrazem ve jménu našich národů stále prosazoval.“
Stanovisko k umístění dalších sovětských raket na československém území zaslal 11. 12. 1983 Ústřední radě odborů Přípravný výbor svobodných odborů (Kladno, Plzeň, Ostrava). Stanovisko reagovalo na usnesení plenární schůze ÚRO o plné podpoře ujednání mezi vládami ČSSR a SSSR, což „zdaleka neodpovídá skutečným postojům veliké části našich pracujících a ostatních občanů“. (Fotokopie uložena v ČSDS, sb. Charta 77.)
Zaměstnanci závodu Geofyzika Praha 1. 11. 1983 svými podpisy vyjádřili podporu dopisu Charty proti rozmístění jaderných zbraní v Československu. Státní bezpečnost zahájila zastrašovací akci a sedm pracovníků odvezla k výslechu (Listy, roč. 13 (1983), č. 6, s. 11.
E3.Státní bezpečnost v Praze vyslýchala ve dnech 3.–7. listopadu 17 signatářů Charty 77 a upozornila je, že opováží-li se protestovat proti rozmístění sovětských raket SS-20 v Československu, obviní je z ohrožení obranyschopnosti státu. Podle trestního zákona mohli být za to odsouzeni od 1 do 10 let. Záminkou pro předvolání byl údajně leták rozšiřovaný po Praze. Podle interpretace StB měl leták vyzývat k demonstraci proti sovětským raketám, a to na den 4. listopadu. Demonstrace se sice nekonala, ale proti raketám vznikla v Praze i Brně petice, pod niž se podepsalo několik tisíc lidí. Viz též D262 (14. 11. 1983). Ve společném prohlášení Žádné rakety pro Evropu protestovali také nezávislí obránci míru v NDR a ČSSR (Listy, roč. 14 (1984), č. 6, s. 20–21.
E4.Na dopis Charty reagovala mj. největší britská mírová organizace CND – Campaign for Nuclear Disarmament Dopis vyjadřuje souhlas s návrhy Charty 77 a blahopřeje k odvážnému postoji. Další druhá britská mírová iniciativa Hnutí za evropské jaderné odzbrojení (END – European Nuclear Disarmament) v Londýně odpověděla 16. března 1984. END vydala roku 1980 Výzvu END s tím, že cílem mírového hnutí je jak rozpuštění NATO, tak Varšavské smlouvy. Na oba dopisy odpověděla Charta 1. května 1984 svým dokumentem č. 9/84, viz D278 (1. 5. 1984). Dopisy CND a END Chartě 77 in Informace o Chartě 77, roč. 7 (1984), č. 3, s. 15–16 a č. 4, s. 14–15. Viz též Mírové organizace píší Chartě 77. In Listy, roč. 14 (1984), č. 4, s. 23–24.
V dnech 24.–27. 11. 1983 se na téma Mír, mírové hnutí a křesťanská morálka konalo v bavorském Frankenu sympozium pořádané exilovým sdružením Opus bonum. Přednášky ze sympozia pak vyšly knižně pod stejným názvem v Mnichově 1984.

Pole

NázevHodnota
ŘadaDokumenty Charty 77
Měsíc11
Rok1983
Zpracovanýtrue
OCRfalse