Nekončící diskuse o Egonu Bondym

Na konci minulého roku vyšla publikace Zbyněk Fišer/Egon Bondy a Státní bezpečnost: studie a edice dokumentů (Praha: Muzeum paměti XX. století, 2024). Autorská dvojice – historik Petr Blažek (editor dokumentů) a publicista Miroslav Vodrážka (autor úvodní studie) – se zabývá životem spisovatele, filosofa a jedné z osobnostní českého undergroundu Zbyňka Fišera (známého pod pseudonymem Egon Bondy) a jeho vztahu se Státní bezpečností v období komunistického Československa. Na základě pramenů z Archivu bezpečnostních složek, které tvoří bohatou dokumentační přílohu publikace, se autoři snaží rekonstruovat a vysvětlit, kdy, jak a proč Bondy spolupracoval s tajnou policií, když byl zároveň sám sledován a perzekuován, včetně zákazu veřejné publikace svých textů. Rozporuplné vnímání originálního myslitele a jeho spolupráce s StB zůstává od devadesátých let tématem odborné i veřejné debaty – a proto není divu, že se i publikaci Blažka a Vodrážky věnovala značná mediální pozornost a stále vycházejí recenze, které oceňují dokumentační přínos edice, ale i kritizují schematickou perspektivu úvodní studie.

002

* Obrazová příloha v této zprávě pochází z publikace Zbyněk Fišer, Egon Bondy a Státní bezpečnost: studie a edice dokumentů.

Spory o využívání a interpretaci dokumentů, které pocházejí z pera příslušníků Státní bezpečnosti a dalších institucí, které se v komunistickém období podílely na represích různého druhu, provází porozumění československým soudobým dějinám a jejich výzkum neustále. A proto považujeme za vhodné na aktuálním případu publikace o Egonu Bondym upozornit na různé perspektivy k tématu, které se objevily v některých recenzích na knihu.

003

Kniha byla prezentována mimo jiné na diskusním večeru 20. ledna 2025 v Knihovně Václava Havla. Převážná část recenzí na publikaci oceňovala uvedení nových poznatků a jejich celistvost s ohledem na kontakty Fišera-Bondyho s StB. Novinář Aleš Palán pro Aktuálně.cz v recenzi Nová kniha boří mýtus Egona Bondyho. Estébákům udával ochotně i za drobná přilepšení mimo jiné píše: „(…) pohled na Egona Bondyho už nikdy nebude jako dřív. Jde o zásadní práci o člověku, který se náhle jako tak zásadní sám vůbec nejeví.“ [Bondy je] „nechutný udavač, příležitostný zlodějíček, chorobný lhář, megaloman“ [jeho dosavadní obraz by se nyní měl] „definitivně rozpadnout v prach“. Kulturní publicista Jan H. Vitvar pro týdeník Respekt doplnil recenzovanou knihu o soudobý kontext, včetně rozhovoru s literárním vědcem a editorem Bondyho díla Martinem Machovcem, který byl k nové publikaci značně kritický.

Výraznou kritiku publikace přinesl kulturní časopis A2, ve které politolog Ondřej Slačálek problematizoval především vyznění a interpretaci Bondyho počínání ve Vodrážkově úvodní studii. Následuje několik pasáží: „[Miroslav Vodrážka] prozrazuje totální metodologickou bezradnost přejímáním jazyka pramenů“ [...] „Z estébáckých dokumentů přejímá často i styl – v pasážích bezbřeze hromadících informace.“ [...] „Neschopnost odlišit autora a lyrický subjekt a svou potřebu moralizovat přitom Vodrážka vydává za feministickou kritiku, což lze přičíst k četným projevům zmatení a intelektuálně machistické arogance, jimiž už dříve do debat o českém feminismu přispěl.“ [...] „Vodrážka s pomocí masy archiválií, na jejichž zpracování jsme až dosud čekali, a s využitím dovedného vytrhávání citací z původních kontextů dělá hlupáky a mýtotvůrce z řady lidí...“ [...] „Vodrážka toto násilí rozumu sice dokáže popsat na Bondyho filosofických textech, ale u sebe ho nevidí. A tak jsme konfrontováni s trapně naivním a neuvěřitelně jednorozměrným čtením básnických textů.“

Rozpor v interpretaci zachytil také pořad Pro a proti na Českém rozhlasu Plus, ve kterém spolu diskutovali (a značně nesouhlasili) spoluautor knihy Miroslav Vodrážka a historik Petr Placák (oba se pohybovali v českém undergroundu a Bondyho osobně znali).

Tento podzim vyšly ke knize další dvě recenze. Ve svém článku literární kritik Marek Vajchr pro kulturní časopis Revolver Revue v celku akceptoval Vodrážkovu argumentaci, ale například jí vytýká „jistě dobře myšlené a v lecčems podnětné, někdy ale únavně mnohamluvné a snaživě schematizující pokusy o pojmovou kategorizaci nekritických a iracionálních, tedy 'mytizujících' postupů Bondyho apologetů [...]“ V bohemistickém časopisu Slovo a smysl zveřejnil svou reflexi výše zmíněný Martin Machovec pod titulem Blažek a Vodrážka o Bondym – zmařená šance II, kterou lze zařadit vedle Slačálkovy recenze coby polemiku zejména s Vodrážkovou úvodní studií. Jedním z hlavních Machovcových argumentů je neproblematické přijímání informací ze svazků StB a přenášení schematické, až „černobílé“ perspektivy na Bondyho život, aniž by byly přísně konfrontovány dalšími prameny a kontextem komplikovaného Bondyho života. Se souhlasem Martina Machovce uveřejňujeme jeho recenzi také na našem webu.

005

006

007

008

Odkazy