Poděkování Viléma Prečana

Vážení přátelé,

Vaše blahopřání k úspěšnému dokončení mé 17. pětiletky mě velice potěšilo. To úspěšné odvozuji od toho, že jsem se těch 85. narozenin dožil a že nejsem – soudě podle reakcí mého okolí – zcela zblblý. Odpusťte mi prosím, že Vám neodpovídám každému jednotlivě, jak bych rád učinil. Právě došly korektury knížky, která má vyjít k 70. výročí února, a musím dopsat stať pro knížku, která má jít na konci ledna do tisku; jinak na mě Michal stehlík do smrti zanevře, a to bych byl nerad.

Přeju Vám všem mnoho štěstí a zdraví. A abychom se mohli setkávat co nejčastěji.

Srdečně Váš

Vilém Prečan

P.S. Jako doklad, že jsem se v té poslední pětiletce neulejval, přikládám bibliografický přehled, který laskavě uspořádala paní doktorka Věra Břeňová. Snad tam ještě letos něco velmi podstatného přibude, na čem s přestávkami pracuji od roku 2009. – Chtěl jsem se u příležitosti svých narozenin zmínit o něčem poněkud osobním, co mě už několik let trápí, ale to musí počkat, až budu mít víc času. V.P.