Prohlášení Prozatímního koordinačního výboru Hnutí za občanskou svobodu, 4. 11. 1988

1988, 4. listopad, Praha - Brno - Bratislava1Tyto tři místní údaje jsou uvedeny pod textem prohlášení.. -Prohlášení Prozatímního koordinačního výboru Hnutí za občanskou svobodu2K ustavení Prozatímního koordinačního výboru HOS se váže Návrh základní organizační struktury HOS z archivu P. Naumana, který bohužel není časově ani autorsky určen, neboť se to editorům nepodařilo u potenciálních původců zjistit. Vypovídá přesto o důležitých organizačních problémech HOS. Text zde. Zřejmě v určité časové návaznosti (dle sdělení V. Wagnera to bylo začátkem léta 1989) řešil HOS též organizační a »kompetenční« záležitosti svého pražského výboru. Vypovídá o tom Návrh zásad činnosti pražského výboru, který koncipoval V. Wagner a korigoval P. Nauman, v jehož archivu je tento blíže časově neurčený dokument uložen. Jeho text přetiskujeme ze stejných výše uvedených důvodů zde. Dle sdělení P. Bratinky se Prozatímní koordinační výbor HOS ustavil v lednu 1989 a byl chápán jako politická koalice demokratů nejrůznějších politických proudů (sociálně demokratického, křesťanskodemokratického a obecně demokratického). Výbor, jehož členy byli V. Benda, R. Battěk, L. Lis, T. Hradílek, P. Bratinka, P. Nauman, J. Šabata a I. Mašek se scházel pravidelně každých 14 dní. Postupně se rozrostl o další členy, a tak byl zvolen užší výbor, jehož členy byli J. Čarnogurský, V. Benda, R. Battěk a P. Bratinka. Podrobněji viz: Deset pražských dnů, 17.-27. listopadu 1989, Dokumentace, Praha 1990, rozhovor s P. Bratinkou, s. 570-575.   k represi státní moci proti signatářům manifestu »Demokracii pro všechny« a proti účastníkům občanské manifestace u příležitosti 70. výročí vzniku Československa.3Kromě textu, který editoři opublikovali, se prohlášení dochovalo ve formě počítačového výtisku pořízeného I. Medkem ve Vídni. Liší se pouze nepodstatnými formálními úpravami, např. jiným členěním odstavců, použitím čárek místo pomlček, užitím závorek místo vsunutých vět apod. - viz: ÚSD, Sb. HOS, Sch - počítačový výtisk, 2 s. Text prohlášení byl otištěn v Alternativě, č. 1, prosinec 1988, s. 5-8, informaci o něm, spolu se stručným výtahem, uveřejnil Zpravodaj HOS, č. I, únor 1989, s. 4.


Zveřejněním manifestu »Demokracii pro všechny« vstoupilo dne 15. října 1988 do života »Hnutí za občanskou svobodu«. Manifest podepsalo 120 občanů4Uvedený počet signatářů je nepřesný. K problematice variabilního počtu signatářů srov. pozn.  3  k  dok. č. 1. z Čech, Moravy a Slovenska. Dvanáct signatářů manifestu dalo k dispozici své adresy, aby i další občané, kteří s cíli a návrhy manifestu souhlasí, na ně mohli posílat své podpisy, podněty a kritické připomínky. Manifest charakterizuje vznikající společenství jako volné sdružení lidí, kteří se chtějí zasazovat o uskutečňování předložených návrhů, mimo jiné i o rehabilitaci politického rozhovoru a politické kultury v naší zemi. V duchu Masarykovy devizy, že demokracie je diskuse, je i text otevřen všem dalším návrhům i případné věcné polemice. Nikde se v něm nevyzývá k nepořádkům, násilí či nezákonným činům. Dne 27. října 1988 byli v ranních hodinách téměř všichni signatáři manifestu odvedeni Státní bezpečností a drženi 96 hodin v celách předběžného zadržení. U signatářů, kteří dali k dispozici své adresy, jakož i u několika dalších, byla provedena domovní prohlídka a bylo s nimi zahájeno vyšetřování pro podezření z trestného činu pobuřování. Když stály desítky signatářů manifestu v Ruzyni a podobných zařízeních čelem ke zdi a s rukama předpisově na zádech, mohli přemýšlet o tom, zda se stěnou je možno vésti dialog. A byli mezi nimi lidé, kteří si získali svou prací mezinárodní věhlas, a každá rozumně spravovaná země by se jejich jmény pyšnila. O nevybíravosti celé akce svědčí i fakt, že po čtyři dny byl ve vězení držen jednasedmdesátiletý spisovatel a překladatel Zdeněk Urbánek a policejního zásahu nebyla ušetřena ani pětaosmdesátiletá profesorka Božena Komárková z Brna, lidé vysoce kultivovaní a z té duše dobří. Spolu se stoupenci ostatních nezávislých iniciativ bylo v Ruzyni v celách předběžného zadržení na 90 občanských aktivistů, v celé republice se jejich počet odhaduje na 200 až 300 lidí.

Rudé právo z 31. října 1988 v článku pánů Kojzara, Podzimka a Waltera nazvalo manifest kontrarevolučním pamfletem a zcela zkreslilo jeho návrhy.5J. Kojzar, M. Podzimek, K. Walter, Kdo si plete demokracii s anarchií. (Provokační protisocialistické vystoupení v centru Prahy. Rozhodný zásah příslušníků Bezpečnosti.) Rudé právo, č. 256, 31. 10. 1988. Například podnět, aby lidem,  kteří o to projeví zájem, bylo umožněno založit rodinnou farmu, což je dnes v SSSR věc běžná, interpretovalo jako výzvu k parcelaci zemědělských družstev. Návrh na obnovu soukromého podnikání v určitých oblastech výroby a služeb, který v podstatě odpovídá maďarským projektům i praxi, je prý také kontrarevoluční. Radu, aby občané, kteří souhlasí s programem manifestu, jej podpořili svým podpisem nebo jiným vhodným způsobem, přetlumočili tito pisatelé jako výzvu k teroru a násilí.

Je to zkrátka stará známá písnička, která vždy předcházela zatýkání a politickým procesům. Namísto odstraňování chyb a systémových vad se znovu výrazně projevuje snaha odstranit a zastrašit jejich kritiky. Je to však tím nerozumnější, že značná část naší veřejnosti - zejména důležitá část mladé generace - prožívá své nové občanské sebeuvědomění. Na jejich touhu po větší svobodě už nemohou být účinným lékem razantní represe, procesy a kriminály. Na tuto touhu je jediný lék - více svobody. A nazývat tuto část občanské veřejnosti »deklasovanými živly«, tedy spodinou, jak označila například Čs. televize tisíce účastníků manifestace na Václavském náměstí, je nejen urážlivé, ale je to i politická pošetilost.

Hromadný zásah proti občanským aktivistům i proti manifestaci ve středu Prahy už mimořádně poškodil pověst čs. vedení i pověst Československa v očích demokratické veřejnosti. Například Ota Handl z Bruntálu píše 1. 11. 1988 v Rudém právu, že se na hlasy ze zahraničí nesmí dát, že jsme přece suverénním státem. »Cožpak se někteří naši lidé nedokáží zbavit pocitu malosti?« volá.6O. Handl, Rozhodně proti rozvracečům, Rudé právo, č. 257, 1. 11. 1988, s. 1. Jako by národní velikost spočívala v bezohlednosti policejních zásahů proti kriticky smýšlejícím občanům!

Jakýkoliv pokus kriminalizovat signatáře manifestu »Demokracii pro všechny« a postavit je před soud, by byl nejen u nás, ale i v Evropě a ve světě hodnocen jako záměrný úder zasazený snahám o mezinárodní dorozumění. Návrh na vytvoření pásma důvěry by tím byl definitivně zdiskreditován.

Prý manifest znamená- opět podle Rudého práva z 31. 10. 1988- výzvu k převzetí vlády kontrarevolučními silami.

Nikoli, HOS neusiluje o převzetí moci, nýbrž o to, aby Československo mělo správu a vládu poctivou a opravdu demokratickou. Návrhy manifestu »Demokracii pro všechny« nejsou proto motivovány touhou po moci, nýbrž po nápravě věcí československých.

Na závěr tohoto prohlášení děkujeme všem občanům, kteří se k nám i v této nelehké chvíli přihlašují, i těm, kteří nám vyjadřují své sympatie. Do dnešního dne  se k manifestu přihlásilo dalších 53 signatářů.

Za Prozatímní koordinační výbor Hnutí za občanskou svobodu: Rudolf Battěk7R. Battěk prohlášení vlastnoručně signoval., Václav Benda, Ján Čarnogurský, Tomáš Hradílek, Ladislav Lis, Jaroslav Šabata


Zdroj:

ÚSD, Sb. HOS, RB - xerografická kopie strojopisu, 2 s.


Data: download (application/pdf, 2.1 MB)

1.Tyto tři místní údaje jsou uvedeny pod textem prohlášení.
2.K ustavení Prozatímního koordinačního výboru HOS se váže Návrh základní organizační struktury HOS z archivu P. Naumana, který bohužel není časově ani autorsky určen, neboť se to editorům nepodařilo u potenciálních původců zjistit. Vypovídá přesto o důležitých organizačních problémech HOS. Text zde. Zřejmě v určité časové návaznosti (dle sdělení V. Wagnera to bylo začátkem léta 1989) řešil HOS též organizační a »kompetenční« záležitosti svého pražského výboru. Vypovídá o tom Návrh zásad činnosti pražského výboru, který koncipoval V. Wagner a korigoval P. Nauman, v jehož archivu je tento blíže časově neurčený dokument uložen. Jeho text přetiskujeme ze stejných výše uvedených důvodů zde. Dle sdělení P. Bratinky se Prozatímní koordinační výbor HOS ustavil v lednu 1989 a byl chápán jako politická koalice demokratů nejrůznějších politických proudů (sociálně demokratického, křesťanskodemokratického a obecně demokratického). Výbor, jehož členy byli V. Benda, R. Battěk, L. Lis, T. Hradílek, P. Bratinka, P. Nauman, J. Šabata a I. Mašek se scházel pravidelně každých 14 dní. Postupně se rozrostl o další členy, a tak byl zvolen užší výbor, jehož členy byli J. Čarnogurský, V. Benda, R. Battěk a P. Bratinka. Podrobněji viz: Deset pražských dnů, 17.-27. listopadu 1989, Dokumentace, Praha 1990, rozhovor s P. Bratinkou, s. 570-575.
3.Kromě textu, který editoři opublikovali, se prohlášení dochovalo ve formě počítačového výtisku pořízeného I. Medkem ve Vídni. Liší se pouze nepodstatnými formálními úpravami, např. jiným členěním odstavců, použitím čárek místo pomlček, užitím závorek místo vsunutých vět apod. - viz: ÚSD, Sb. HOS, Sch - počítačový výtisk, 2 s. Text prohlášení byl otištěn v Alternativě, č. 1, prosinec 1988, s. 5-8, informaci o něm, spolu se stručným výtahem, uveřejnil Zpravodaj HOS, č. I, únor 1989, s. 4.
4.Uvedený počet signatářů je nepřesný. K problematice variabilního počtu signatářů srov. pozn.  3  k  dok. č. 1.
5.J. Kojzar, M. Podzimek, K. Walter, Kdo si plete demokracii s anarchií. (Provokační protisocialistické vystoupení v centru Prahy. Rozhodný zásah příslušníků Bezpečnosti.) Rudé právo, č. 256, 31. 10. 1988.
6.O. Handl, Rozhodně proti rozvracečům, Rudé právo, č. 257, 1. 11. 1988, s. 1.
7.R. Battěk prohlášení vlastnoručně signoval.

Pole

NázevHodnota
ŘadaHnutí za občanskou svobodu
SignatářBATTĚK, Rudolf
BENDA, Václav
ČARNOGURSKÝ, Ján
HRADÍLEK, Tomáš
ŠABATA, Jaroslav
Den4
Měsíc11
Rok1988
Jazykčeský
Zpracovanýtrue
OCRfalse
ZdrojHlušičková, Růžena – Císařovská, Blanka (eds.): Hnutí za občanskou svobodu: Dokumenty. Praha: Maxdorf 1994, s. 34-41.